Sziget Festival, 14.8.2022, Budapešť, Maďarsko

Dnes jsem začala zlehka. V The Travelling Funfair zóně jsem se zasmála u představení naivního kouzelníka. V Automata Carrousel jsem pak okénkem viděla „peepshow“, maličké, do detailu propracované dřevěné mechanické konstrukce. S mizerným výsledkem jsem se pokusila pomocí hodu kroužky zachránit tonoucí z Titanicu.

Tiché představení Slováka Viktora Černického nepotřebuje slova, „hudební“ kulisu vytváří zvuk podrážek při rytmickém poskakování. Show to byla minimalistická, stačila malá plocha a kancelářské židle, jež proměňoval v neuvěřitelné kusy architektury, střídavě budoval, rekonstruoval a dekonstruoval. Nepředvídatelné a vtipné.

Vrcholným zážitkem bylo vystoupení nového cirkusu kanadské čtveřice Barcode Circus Company. Jejich představení bylo fúzí tance, akrobacie, mluveného slova, provázely jej projekce fotografií. Hlavním tématem byla paměť a mezilidské vztahy. Žonglovali, létali vzduchem, stavěli lidské pyramidy, bořili hranice. Přirozeně působí, když statný muž drží na ramenou křehkou dívku. Je-li tomu obráceně, tuhne krev žilách. Pomocí světla a dýmu vytvořili iluzi mraky pokrytého nebe, z něhož se vynořovaly obě dívky, po chvíli jako by se jím vznášely. Aktéři sklidili potlesk ve stoje.

„Minidechovka“ Amsterdam Klezmer Band oživuje jidiš a klezmer, hudbu východoevropských židů. Nepřistupují k tomu však ortodoxně, ale hrají si, původní materiál mísí se zvuky hudby balkánské, romské, fúzují s jazzem i rapem nebo ska. S vokály byla každá druhá skladba, zpívalo se anglicky, holandsky, rusky i ukrajinsky. Taky byl prostor pro dlouhá sóla trubky, saxofonu, klarinetu nebo heligonky. Nakažlivý rytmus rozpohyboval publikum, podupávalo a poskakovalo se jako na židovské svatbě. Tempo se neúprosně zrychlovalo až do posledního úderu bicích, následovala katarze.

Na závěr australská psychedelická chuťovka Tame Impala. Rozduněli ostrov brutálními kytarami a našlapanými bicími, což znělo kontrastně k éterickým vokálům. Hypnotizovaní fanoušci se poslušně vlnili.

Ostrovní populace se přirozeně obnovuje. Na místech, odkud zmizely příbytky Szigeťanů, se objevily nové, na krátkou chvíli zářící barvami, než je pohltí místní prach.