Matej Kráľ | Články / Recenze | 07.10.2020
Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop. Toto je krátky príbeh o zvláštne sugestívnom albume z jednej malej podkrovnej izby, pár viet o veľkom talente z malého zapadnutého mesta.
Jeho pôvodca, Majo Jenčo trpí zvláštnou vášňou k starým veciam a k zdanlivo obyčajným momentom. Medzi týmito veličinami je súvis. To druhé, teda rôzne životné chvíle, si Jenčo nahráva tým prvým – magnetofónmi a nahrávacími zariadeniami, ktoré majú skôr historickú ako technologickú hodnotu. A potom to v podivuhodnom slede klavírnych tém, v zmesi abstraktných aj konkrétnejších pocitov a v arytmických beatoch postrihá a opäť zlepí dokopy v jednu expresionistickú hudobnú kompiláciu.
Svetlo sveta už uzreli Jesene dve, dve EP, ktoré môžu na poslucháča pôsobiť ako dve časti jedného filmu poskladaného z celého kvanta scén, niektorých melancholických, niektorých vyslovene flegmatických. Možno je vo všeobecnosti prvé EP živšie a to druhé pochmúrnejšie, ale mne prídu, ako jedno. A vôbec, koľko nálad sa môže vystriedať v jednej skladbe? Laxný saxofón, náruživý spev, teatrálny klavír, praskajúci gramofón v zafajčenom prostredí zašlého jazzového baru, zasnenosť sveta naokolo a psí brechot ozývajúci sa niekde z diaľok. Alebo sú to len stromy, ktoré sa zbavujú aj tých najvytrvalejších, zažltnutých listov, čo sa zhora pozerajú na skazu pod sebou. Na padlých bratov, ktorý sa pomaly, ale isto menia na jednu súvislú bahnistú melasu? Všetko sa ukrýva v tónoch, len tóny tu predstavujú hranicu medzi realitou a jej individuálnym výkladom.
Na veci by sa nemalo nahliadať čiernobielo. Obzvlášť tým z nás, čo sme s odretými ušami doštudovali žurnalistiku, bola počas školských liet táto veta vtĺkaná často. Ja si však myslím, že je možné ľudí deliť na tých, ktorých odstrašujú a desia veci nové, divné a možno v tomto prípade povedať až avantgardné, a na ich presný opak. Na ľudí, ktorých láka tajomno, experiment a v praxi teda práve to, čomu nerozumejú. S Majom Jenčom a jeho muzikantskými experimentami si bude rozumieť práve tá druhá skupina.
Jeseň – Jeseň I, II (vlastný náklad, 2017-2018)
Bandcamp
Martin Šmíd 02.02.2023
Pod nánosem infantilního humoru se skrývá melodická schopnost a talent.
Julie Šafová 01.02.2023
Navzdory slabé dějové lince nechybí Babylonu technická preciznost ani živelná energie, která snímek žene kupředu.
Michal Pařízek 24.01.2023
Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.
Richard Kutěj 18.01.2023
Mount Kimbie nedělají revoluci. Zůstávají ale sví, současní a ano, post.
Dominik Polívka 08.01.2023
S veškerou úctou a osobitostí uzavírá svou kapitolu dospívání a zvědavé generaci Z poskytuje čitelnou hudební road mapu s otevřenými cestami a jasným směrem.
prof. Neutrino 27.12.2022
Agilní vydavatelství Blue Lizard Michala Kořána vydalo jako svůj stý počin pravděpodobně jedno z nejpozoruhodnějších alb letošního roku.
prof. Neutrino 23.12.2022
V této podobě je to tedy spíš hra kreativců a jistý druh umění než skutečně aplikovaná věda, i když se odvolává na matematiku.
Riikka Hajman 21.12.2022
Otázkou je, jestli je to správná volba. Když se dobře vyváží s hudební inovací, vznikají hity, ale na albu II je jich jen pár.
Akana 20.12.2022
S přestávkami dodnes fungující a stále relevantní nahrávky produkující Wire se oficiálnímu vydání tohoto bootlegu dlouho bránili.
Tomáš Hladký 15.12.2022
Eddie Vedder vždy tvrdil, že nejlepší na tom být rockovou hvězdou je, že se potkáte s jinými rockovými hvězdami.