Reklama
Reklama

Andrea Schroeder, krev berlínského podzemí

09/11/2013
fullmoonzine.cz
fullmoonzine.cz

Proplouvá mezi tesknotou a nejasně vykreslenými démony na lodi, podivný klid v hlase připomíná kontury ducha Nico.

Reklama

Jasně, stává se dost často, že si k doposlechnutému albu podvědomě přiřadíte nějakou barvu. Takovou, která navodí vzešlou atmosféru. V případě téhle desky se temně šedá vryla do vjemové palety rychle a znatelně. A rozhodně v tomto případě nepředstavuje průměr a nezáživnost. To spíše všepohlcující mlžný opar, betonové spasení či milosrdný soumrak.

Tahle žena, do jejichž žil je hnána krev berlínského podzemí, proplouvá mezi tesknotou a nejasně vykreslenými démony na lodi z černého peří, roztavené lepenky a smutečních projevů. Poetické obrazy versus pozvolně plynoucí melodie. Budete-li cítit Tindersticks, nebudete úplně mimo. Ale budete-li cítit The Walkabouts či ještě lépe Dirt Music, jste tam. Chris Eckman v roli kormidelníka je nepřehlédnutelný, nepřeslechnutelný (Ghost Ship s lodním zvonem a děsivě poklidným mořem smyčců, živelnější Blackberry Wine či opět zvony odměřujícími čas v křehké Kalte). Folk-rockový písničkářský sound s noirovými spodními plochami, sem tam bouřící rytmikou či zkrocenou kytarovou zpětnou vazbou se dostává do šílených závratí díky Andreině zpěvu, kterému ostrý temný přízvuk a podivný klid v hlase dávají kontury ducha Nico. Možná. Snad. Přání...

Každopádně Andrea Schroeder je velmi silná ve slovní kresbě, v textových kolážích, ve svých básních. Popisy okolností jsou úderné, strohé a přitom poetické (... a každé slovo tvé, ztuhne v mrazu...). A je pevná a přesvědčivá (opravdová) i díky existenci věrného spolupracovníka – Dán Jesper Lehmkuhl všechnu poetičnost podtrhuje a vynáší nad okolní lomoz kytarovým předivem. Tato dvojice je kostrou, na níž Chris Eckman navázal svalstvo a hebkou pleť. Už od úvodní Paint It Blue, začínající hlasem, hlazenou akustickou kytarou a houstnoucími křovisky smyčců, je Eckmanův rukopis čitelný. Lodivod je zkrátka plus. Zanesl Andreu na klidné, konejšivé, byť neveselé vlny. A příště třeba přijdou ty bouřlivější chvíle. Poklid by tomu nasvědčoval.

Tahle deska nebojuje. Proplouvá. Přichází nečekaně. Snese se. Jako černý pták. Nebo milosrdný soumrak...

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama