Arish Ahmad Khan. Král garáže.

Kterékoliv sdružení, ve kterém Arish Ahmad Khan figuruje, vlastně nemá moc na výběr. Rock’n’rollový revival a garáž ve všech možných podobách, zběsilá vášeň a hutná energie. King Khan během téměř dvaceti let, co se na scéně pohybuje, vymyslel snad desítky projektů, jen z poslední doby jmenujme Almighty Defenders, The Black Jespers, Vomit Squad nebo Tandoori Knights. Mezi ty nejdůležitější ale patří BBQ Show a hlavně The Shrines, s nimiž se po málem šestileté pauze vrací s novinkou Idle No More. Ta je naprostou esencí toho, čím se King Khan prezentuje na veřejnosti a pravděpodobně i v soukromí. Divoká soulová smršť, jako kdyby Otis Redding jamoval s The Stooges, jako kdyby Tina Turner stála v čele The Seeds. King Khan sice asi nemá takové pěvecké kvality jako zmíněné legendy, ale všechno dohání hladovým srdcem a nedozírnou touhou.

Idle No More se, stejně jako snad všechna alba, která má King Khan na svědomí, vyznačuje maximální otevřeností a radostí. Žhavá směs funku, soulu, psychedelie a garážového rocku tepe na hranici snesitelnosti; groovy kytary a mohutné nárazy dechů občas podpořené smyčcovou stěnou. Všechno klasické atributy žánru, zde ovšem podané s uchvacujícím elánem. Valivé taneční hity Born to Die, Bite My Language, Luckiest Man, I Got Made, So Wild nebo Bad Boy skvěle vyvažují emocemi nabité dojáky Darkness nebo Pray for Lil, z každého tónu čpí muzikantský pot a hlasivky King Khana hrozí utržením. Veliká zábava a mejdanová deska, tanec až do rána.