Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

Jestli někdy tuzemská rapová scéna zažívala obrození, tak to bylo právě poslední rok. Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem. Hasanovo nové album je jen dalším dokladem toho, jak nová generace s chutí bourá zajeté stereotypy.

Hasan byl velmi dlouho součástí spíše béčkového kádru labelu Milion+ a na větších projektech se dostával ke slovu jen občas. Avšak pokaždé jeho přítomnost, byť třeba jen v refrénu, dokázala oddělit danou skladbu od ostatních. Hasanovo druhé plnohodnotné LP se tak konečně stává důkazem hudební vyzrálostí mladého kluka, který si léta razil svoji jasně vymezenou a nezávislou cestu.

Album Hasan definuje v českém hip-hopovém průmyslu pojem impresionistický rap. Písně stojí na abstrakci a vyjádření dojmů, citů a nálad. Rapper klidným projevem tak vystihuje momenty svých probdělých nocí.

Jsem jeden z těch, co si budou

pamatovat, tráva zelená

trochu fialová, oranžový měsíc

černá obloha, ghost rider jede

tmou a nemá slitování

Čekám na odvoz.

Dokáže posluchači sdělit myšlenky, které se mu promítají v hlavě, i ty zahalené oblakem zeleného dýmu. Deska má celistvý zvuk, Hasanovi se podařilo otlačit do ní svůj originální rukopis a dát jednotný směr velké škále hudebních vlivů. Je tu slyšet dopad soundcloudové rapové éry se střídajícími se rapovými pasážemi a melancholickými vokály v doprovodu kytarových linek. V určitých momentech se do toho začnou mísit oldschoolové samply např. píseň Sunday. Vrcholem je skladba Ghost Rider, kde se chytlavý jazzový saxofon pojí s rychlejším, elektronickým tempem a dohromady vytváří houseový podklad, do kterého Hasan rapuje společně s Yzomandiasem a Viktorem Sheenem.

Množství zpívaných refrénů a uhlazená forma by mohla evokovat v očích rapových fanoušků podlézavost. Hasan ale svou hudbou vykresluje barvitý obraz na bílém papíře a většina jeho vět jsou tahy štětcem. Barvy Hasanova štětce jsou často tmavé, šedivé a smutné, občas křiklavé a syté. (Takový kontrast je možné zřetelně slyšet v písni Přítomnost/Budoucnost.) Hasan nahrál desku, která přesahuje úzké hranice rapové komunity a svou otevřeností má šanci zasáhnout i posluchače jiných hudebních žánrů.