Beatbustlers: Šikovní kluci s nejasnou tváří

Producentská dvojice je u nás s ohledem na žánr a dobu dosud poměrně neznámou. V kategorii jednotlivců je situace o poznání lepší, když nejvýše ční The Golden Touch DJe Wiche, který zeširoka představil americkou rapovou smetánku v beatech české provenience. Ale k tomu je dlouhá cesta. Co víme o Beatbustlers, nové krvi na scéně? Kromě faktu, že se jedná o mladou dvojici ze Žižkova, zůstali dosud zahaleni rouškou tajemství, a to včetně zamaskovaných obličejů. Jedinou jistotou tak bylo datum vydání desky Hangover.

Ani po jejím poslechu však nejsme o mnoho moudřejší. Prvním záchytným bodem je nadžánrovost. Ne snad ve smyslu posouvání hranic nebo eklektismu, ale v podobě osedlávání různých poloh a žánrů hudební produkce. K tomu se váže druhý záchytný bod, který je pětice hostů v žánrově širokém rozptylu. Rap krotí Orion a James Cole a party zpěvaček si rozdělily Klára Vytisková z Toxique, Veronika Kratochvílová z Lus3 a prozatím ne zcela objevená RnB diva Zdenka Predná. Každý z hostů má svůj vlastní track, kterým sekunduje pět instrumentálních zářezů.

Z první kategorie ční dva momenty s potenciálem stát se okamžitě hitem. Prvním z nich je už delší dobu známá Zkus chodit v mejch botách s Orionem, který tu našel svoje teritorium: Intenzivně nažitá zkušenost, potemnělá lounge, striptérka na stole; hédonismus požírající sebe sama, kocovina, která nevede jinam než k další láhvi. Ztemnělá produkce dává tématu pevnou půdu nohama, neruší, ale přesně vede očekávání a tvrdí atmosféru, nejlepší věc od Oriona, co jsem kdy slyšel. Druhá trefa do černého přichází z jiného konce. Zdenka Predná má za sebou několik rapových hostovaček, ale už teď je zřejmé, že potenciální album bude velkou událostí. Velmi příjemný a procítěný hlas aspiruje na titul československá Erykah Badu, ten navíc vyniká odvahou zpívat vlastní texty v rodném jazyce. A pak že to nejde. Neuspěchaná árenbí atmosféra beatu se nesnaží o přílišný soulfull feeling a nechává otevřené pole pro pěvecké výkony, příjemná je i účast Kláry Vytiskové ve vyklidněné Velvet. Žádné pokusy, zlehka swingující beat a sametový hlas. Rozpačitější dojmy budí příspěvek Veroniky Kratochvílové, perkusivní beat s refrénovou kytarou opět nezklame, ale naivní angličtina a text o potřebě stroje času mě nechává v klidu. James Cole aka John Vegabomb předvádí svůj standard, láskyplné porno intergalaktického chlípníka, kterému beat sedí jak zajícovi uši. Jako vždy.

Instrumentální část alba je postavena na hiphopových postupech kořeněných mimozemskou elektronickou paletou. V Lights vyruší z klidu diskotékový hlavní motiv, ale celek odkazuje k seancím pozdní noci a brzkého rána. Samplované vokály hrají podstatnou melodickou roli a útočí zvýšenou líbivostí, Hangover je zas silně multižánrový - rap, RnB, chillout, trip-hop, pop, instrumentální návštěvy orbity i pozemský oddych. To je však zároveň kamenem úrazu. Na konci nevíte, co přesně nám chtěli Beatbustlers ukázat. Celku schází tvář a i přes řemeslnou kvalitu jen máloco nutí k dalšímu poslechu. Přesto všechno lze chlapcům předpovídat slibnou budoucnost v rámci českého éteru.