Berlínský experiment aka Berlin Bülbül

David Rothenberg je pro svůj ne úplně obvyklý koníček souvztažnosti živočichů a hudby přezdíván „mezidruhový hudebník“. Působí jako profesor filozofie a hudby na Institutu technologie v New Jersey, zároveň se jeho život točí kolem mimolidských živých tvorů už nějakou dobu. V sedmdesátých letech ho inspirovalo album známého saxofonisty Paula Wintera Common Ground, který na něm použil nahrávky velryb a ptáků. Od té doby se Rothenbergova profesní kariéra posunula tímto směrem a i jeho knihy se zabývají hudbou v souvislosti se světem živočišných druhů.

To Korhan Erel je pro něj poněkud netradiční partner. Svět pionýra turecké improvizační scény a hudby zkroucené syntézou a dalšími postupy jako by byl živočišné říši na míle vzdálený. A přeci tomu tak není. Erel totiž s radostí využívá i terénní nahrávky, jejichž deformace v reálném čase jsou pro něj důležitým elementem. A právě tady se nachází průsečík Rothenbergovy a Erelovy práce.

Společnými silami vytvářejí zvláštní ptačí druh - berlínského bulbula, což je za jiných okolností zpěvu milý tvor pocházející z Asie. Proč Berlín? Autoři uvádějí, že Berlín je nejlepší město, v němž se dá jamovat společně se slavíky, kterých je v místních parcích požehnaně. A živá improvizace je nedílnou součástí desky, Rothenberg a Erel na ní přenesli živá vystoupení z berlínských parků.

Role si rozdělili tak, že David Rothenberg třímá klarinet a basklarinet a Korhan Erel samply. Společně nevytvářejí pouze improvizovanou, ale i aleatorickou hudbu (tedy hudbu založenou na náhodě, kdy do kompozice pronikne například zvuk sanitky). Jejich spolupráce vyúsťuje ve formu komunikace, kdy svou vlastní hrou stimulují slavíky k dalšímu zpěvu. Parková performance se tak mění v zajímavý sociálně biologický experiment, který má i vyvoditelný závěr v rozdílném chování opeřenců v časových nástupech popěvků.

Zbývá jen otázka, jak se takové album poslouchá po hudební stránce – a milým překvapením je, jak jednoduše a funkčně celá koncepce zní. Rothenbergův klarinet je tajemně melodický a uhrančivý, nežene se za trylky a dominantu přenechává ptačím kolegům. Erel je často o poznání decentnější a nejednou se skrývá daleko v pozadí. To jen sbírá síly, aby mohl vtrhnout do zasněného klarinetu s křiklavým, pípavým, ochraptělým a důmyslným zvukem, připomínajícím robotické zpěvné ptáky budoucnosti.

Berlin Bülbül je zvláštním dokladem komunikace mezi námi a přírodou, ale i po čertech nápaditá deska plná glitche, jazzové improvizace i field recordings. Společně vytváří důmyslnou konfrontaci experimentální elektroniky a dechů i naprosto průzračnou komunikaci mezi člověkem a jeho vejcorodými přáteli. Berlin Bülbül je nahrávka s velkým intelektuálním přesahem, který je ale opravdu zábava poslouchat.