Black Music? Black Queen!

Pevnost Josefov, 66°C, behind the wall, rozhovor s Gregem Puciatem:

„Kdy uslyšíme tvůj projekt Black Music?“

„BLACK QUEEN! V Americe takhle nazýváme hippitty-hop.“

CHA!

Sáhneme do svědomí. Cítíte ten nádor? Že by pokrytectví? Musíme nechat oči dokořán, jinak to nepůjde. Zhýralí mladí neustojí ani nejhitovější potenciál vaty z Option Paralysis a černokněžníci zvrací za zvuku synťáků. Double-agent, kam se ohlédneš.

The Dillinger Escape Plan ční. A vždycky budou. Neberou rukojmí, dělají, co se jim znelíbí, a z nějakého důvodu jim to prochází žaludkem. Indie-noise No Machine, nevyhraněný kolektiv srdcařů Party Smasher, metalová all-star hydra Killer Be Killed… letos tanečky. Greg Puciato měl vždycky hlas jako zvon a slabost pro muziku sametově černou, tu z opačné strany spektra. Nikdo se nediví. Hlavní role se zhostila elektronika, sekundují Josh Eustis a Steve Alexander (krycí jméno NIИ!). Žádný egotrip, hudební podmaz je (ne)překvapivě minimalistický, hlavně u roztančených juchand. Až poté, co se rozvibrují Gregoryho hlasivky, nevypnete desku dřív, než se podrážky rozpustí (refrén singlu Ice to Never najdete za pultem rybářských potřeb, konkuruje mu jedině klávesová sekaná v Secret Scream). Paralela ke všemu rachotu zkracuje čekání na novou desku domovských (nahráno v únoru, šestá studiovka Dylyndžrů vyjde v létě, varovali jsme vás.)

Chyťte protějšek za ruku. Prosit se smí.

Netrpělivě vyhlížím, s čím přijde basák TDEP Liam. Šušká se něco o black metalu. A pak že černá není barva. Long live the Queen!

PS: Kdo mi tuhle desku sežene na vinylu, tomu budu do smrti hrát na přání. Cokoliv.