Broken Bells a život po párty

Broken Bells drží směr prvního alba a nevzdávají se příležitosti pokračovat ve spolupráci a přátelství. Uvolněnost je z druhé, únorové desky cítit. Takhle pomalu, plynule a měkce padají sněhové vločky za tichého rána. James Mercer (The Shins) a Brian Burton (Danger Mouse) se rozhodli zkompletovat výsledky komunikace za poslední tři roky a přesvědčit nás, že to se svým projektem myslí vážně.

Vydávají sérii sci-fi minifilmů a u Davida Lettermana si dokonce namísto propagace desky dovolí cover The Beatles (stylově v době padesátiletého výročí prvního vystoupení Beatles ve Státech). Broken Bells nemají ambice přinášet nové motivy, ale nechat lidi tančit a bavit hlavně sami sebe možností kooperace. Motivace ve formě upřímně dotažené spolupráce 50/50 dává šance vymknout se vedoucím pozicím v dalších projektech a díky tomu je tu After the Disco s otevřenými slovy o všední existenci.

Hudebně sledují směr eponymního alba z roku 2010 a úsporně nechávají ve hře jen pár nástrojů. Bez zbytečně širokých aranžmá dávají vyniknout prožitkům prostřednictvím charakteristicky plechového hlasu Jamese Mercera. Nejde tu o přílišnou euforii, excitaci emocí, ale klidné rytmy konejšící k uvolněnému pohybu. Lehké taneční kroky doprovázejí pochmurnější slova, inteligentní projev a ladnost vyjádření. Vyzrálost je vzhledem k domněnkám o krizi středního věku na místě.

„After the Disco má být o tom, že po party začíná život, že jednou zestárnete a zemřete, a s tím se nedá nic dělat. Na rozdíl od prvního je toto poněkud temnější album.“ Z většiny songů promlouvají (s jistou mírou sarkasmu) rozpaky, jak naložit se životem, ustát zklamání a jiné ordinérní, ovšem kruciální otázky. Děkujeme za upřímnost.

Oba singly, po instrumentální stránce nejvýraznější, After the Disco a Holding on for Life následují úspěch The High Road z prvního alba a táhnou desku výš. Přidává se ovšem i úvodní Perfect World, zbytek plyne až k závěrečné, ironizující The Remains of Rock And Roll. Nahrávky charakterizují jednoduché linky bicích, kytara a efekty slouží jen k podkreslení dojmů, hlavní slovo má James Mercer a jeho variabilní intonace. A precizní produkce Briana Burtona vymezuje jeho padesátiprocentní podíl na úspěchu.

Pokud je úmyslem projektu Broken Bells bavit publikum a nechat ho zasněně podupávat v rytmu, těším se na živé setkání. Pro škatulku pop sakra dobrý.