Cash i Daněk. Spermbankers.

Na konci března pokřtili „pražští“ Spermbankers debut Get Rid of It. Obsahuje sedm skladeb, z toho pět osobitých coverů a dvě autorské věci. Pokud kapela parafrázovala skladby archaického country, blues nebo gospelu, obrátili se k ikonám typu Hanka Williamse, Johnnyho Dowda nebo Reverenda Edwarda W. Clayborna. Zažitá paradigmata ale obohatili o mnohé hudební neologismy.

Covery jsou vždycky risk, ale v případě Spermbankers jsou uvěřitelné. Bez hlubšího pátrání často nelze poznat, které ze skladeb jsou vlastním dílem osy Mäkelä-Růžička-Neven a které jsou výpůjčky. Spojuje je totiž zaprášený, autentický, dřevní zvuk starých nahrávek, pod který se podepsal bubeník Bert Neven a následným masteringem Reza Udhin z ostrovních Killing Joke.

Deska drží pěkně pohromadě. Asi nejlepším kusem je citace J. James Johnnyho Dowda. S touto baladickou látkou o slovutném desperátovi se vypořádali už třeba Johnny Cash, Nick Cave nebo Wabi Daněk, jenže zatímco Wabi stvořil odrhovačku („... ale tenhle přítel hadí, ten vám Jesse zradí, já vím, tenkrát v noci prásk’ ho sám...“), Spermbankers zůstávají věrni původní angličtině. Stejně jako ve všech zbývajících skladbách.

Tihle chlapíci jsou určitě jednou z nejlepších rokenrolových kapel u nás, navíc se jim živý zvuk podařilo dostat na desku. Škoda jen, že jsou to líní dědci, kteří se po třech letech práce spokojí s půlhodinovou nahrávkou.