Články / Reporty

A pak bylo ticho (Lvmen)

A pak bylo ticho (Lvmen)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 03.02.2018

Lvmen přijeli a zbořili pardubické Automatické mlýny. Tedy, monumentální Mlýny architekta Gočára tvořily spíše ve tmě utopenou kulisu při příchodu. Pro koncert sám byl vyhrazen prostor o poznání skromnější, ba přímo profánní: nevlídná bývalá dílna, oprýskaná, studená, ohřívaná jen plynovými zářiči. Rozhodně však, alespoň mám ten dojem, mnohem výhodnější místo než načančaný Palác Akropolis.

Večer nastartoval one-man projekt Obelisk of Light. Posloužil by jako báječné intro, kdyby nehrál dvacet minut. Jednolitá zvuková stěna, kterou jen občas narušil záchvěv melodie, postrádala vývoj i vnitřní napětí. Ale sám hudebník se dobře bavil. Soudě podle vzrůstající intenzity hovoru, byl jedním z mála. To Tomáš Palucha byli jiná káva. A domácí příprava zase k ničemu, protože živě se mi dostalo riffové nálože à la Earth nebo Yob. Silné, melodické, sebejisté.

Lvmen se loni probrali z hibernace a hned s novou skvělou deskou Mitgefangen Mitgehangen. Ta tvořila náplň koncertu. Nezazněl ani tón navíc, na svém místě zůstal i zlom na konci strany A, jediný to prostor k výdechu, ke chvilkovému pocitu, že jsem se vymanil z čelistí leviathanových. Kolegové byvší na předchozích zastávkách tour psali o koloběhu života a smrti, znovuzrození, zániku, začátku a konci. Ano, to všechno tam bylo, obaleno do temné, mazlavé hmoty, kterou prosvětlovaly jen obrazy mihotající se na plátně. Hluk znemožňující pohyb, zvukové vlny, které vibrují útrobami, zalehlé uši, intenzita na hranici snesitelnosti. A přesto jasně přítomný pocit povzneseného očištění. Slova jsou však jen balast, který nemůže vystihnout niternost onoho prožitku.

Info

Lvmen + Tomáš Palucha + Obelisk of Light
31. 1. 2018 Automatické mlýny, Pardubice

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...