Články / Rozhovory

Code Name Linhart: Rok zkoušíme osm taktů a na koncertování netlačíme

Code Name Linhart: Rok zkoušíme osm taktů a na koncertování netlačíme

Štěpán Bolf (A.M.180) | Články / Rozhovory | 25.05.2023

Climatizado a Skupina Štěstí. K těmhle bezmála kultovním západočeským spolkům, jejichž temné hvězdy v minulosti zazářily na nebi zdejší alternativy, se aktuálně řadí personálně spříznění noise-countryoví Code Name Linhart. K debutovému eponymnímu LP, které vyšlo na vinylu na podzim 2019 na Beatcraft Records, přibude brzy druhá nahrávka pojmenovaná minimalisticky II., opět na stejné značce a opět na vinylu. Při téhle příležitosti nám na několik otázek k minulosti, současnosti i budoucnosti skupiny odpověděl frontman Fali Vallion.

Pro většinu lidi bude asi Code Name Linhart neznámé jméno. Kdy a kde kapela vznikla, kdo v ní hrál původně a kdo dnes?
Po tom, co jsem definitivně rozpustil Climatizado, jsme si na sebe s Urwou zbyli, a protože jsme byli zvyklí chodit do zkušebny jako dědkové na kulečník, řekli jsem si, že budeme hrát spolu. Urwa jednou přitáhnul basáka, kterej se mu zdál ve čtyři ráno na baru jako ten správnej, a tak jsme byli tři. A protože se ten basák jmenoval Linhart a Urwa zrovna četl knížky o českých agentech STB na Kubě, pojmenovali jsme se Code Name Linhart, což byl skutečný československý agent STB na Kubě. A tím se celý náš příběh na první desce hodil do tohohle příběhu. To už s náma ale Linhart nebyl, protože mu došlo, že rok zkoušíme osm taktů a na koncertování netlačíme, tak radši odešel jinam.

Shodou okolností se tenkrát do Plzně přistěhovala další mánička z Chebu, která hrála mj. na basu, tak jsme mu řekli, že s náma může taky chodit, a už s náma zůstal dodnes. No a my tři – já, Urwa a Franta – tvoříme stálou sestavu Code Name Linhart. Že na první desce zpívá Banán španělský texty (protože Kuba) metalovým chraplákem a na trumpetu s náma hrál Karel Koulitsch (protože Kuba), to vyplynulo z našich potřeb, resp. z potřeb první nahrávky. Na druhý už jsme žádnýho křiklouna nepotřebovali a trumpetu nám zmáčknul Vohnout, kterýmu patřilo to studio, a taky můj kluk Eman, kterej akorát na trubku začal chodit, a tak napopátý nahrál jeden tón do čtyřky, kde to ještě Mišuz spojil s nějakýma samplama. Takže Vohnout a Mišuz jsou s náma taky trochu spjatý, takže studio Božkov a Mišuz, plzeňská legenda zvuku a elektrické kytary.

Málokdo to o tobě ví, ale jsi muzikant s letitými zkušenostmi. V jakém vztahu je tvoje hraní a skládání a koncertování s Code Name Linhart k hraní a skládání a koncertování dřív s Climatizado a pak ve Skupině Štěstí? Případně, máš další projekty, ve kterých se realizuješ?
To je dost složitá otázka. Určitě se snažím bigbít nějak posouvat, na druhou stranu člověk je omezenej hlavně sám sebou, a to je vlastně odpověď na to skládání a hraní. Oproti Climatizadu se mi dost ulevilo, protože nemusím řešit ostatní nástroje a spoléhám na kluky, akorát Frantu musíme občas zkorigovat, ale to je normální, protože on je z Chebu. Co se týká koncertování, všechno je jinak. Koncertování už mě vůbec nebaví, oproti Climatizadu. Úplně mi stačí se realizovat ve studiu, namačkat si tam, co potřebuju ke štěstí, pořešit zvuk a tím příběh končí. Nevím, jestli je to tím, že už ani pít, ani fetovat nám nejde a vtipný už to taky není, nebo že je nám víc a víc blbě, anebo všechno dohromady. Další projekty bych raději nezmiňoval, protože to je běh na dlouhou trať. Jedná se mixování zvuků a ruchů z ulice a přírody do syntetických ploch, ale jak je v tom počítač, může to trvat i desítky let nebo to taky nebude nikdy.

Vydáváte druhý vinyl, kdy a za jakých okolností vyšel ten první a za jakých vychází ten druhý? Kdo dělal obal?
To, že chci každou etapu nahrát, mně bylo jasný, protože s Climatizadem nám utekly tak dvě tři alba, který nikdo ani nenahrál, ani nevydal. Prostě jsme hráli tady a teď, takže to, že jdeme nahrávat, byla jasná volba. Pak se celkem spontánně objevil a první vinyl nám vydal Malta a ještě nás ukecal na tři koncerty. Oba obaly dělal Franta, resp. udělal linoryty a kresbu a pak nám to graficky dotáhnul grafický mistr doktor Shushulov. Tu druhou etapu jsme nahrávali loni v lednu (2022) a v dubnu dodělali. Vydávání vinylu se nějak zašprajclo, takže jsme si teď k Vánocům vlastnoručně udělali deset vinylů pro vlastní potřebu, natiskli si linoryty na obal a tak a čekáme, co bude s oficiálním vydáním. Je fakt, že jsme po nahrávání skoro rok nezkoušeli a nějak to netlačíme, navíc Malta byl na Zélandu. Teď teda zase zkoušíme, nový věci jsme vrzli na youtubko, protože jsme negramotný a nic jinýho nezvládáme, a myslím, že se nějakýmu koncertování asi nevyhneme, ale uvidíme, co bude…


Jaké jsou tvoje největší hudební vzory a vlivy, co posloucháš z nových věcí? Co ostatní v kapele?
Vlivů je strašně moc, poslouchám rádio Vltava a tam je vlastně všechno, klasika, jazz i alternativa, ale nejradši mám ticho. Vzory bych vypíchnul jenom dva: v pubertě Nirvana a teď Billie Eilish, která je vlastně Nirvanou současnosti. Doporučuju se kouknout na nějaký její živáky a dojde ti, co pro tuhle generaci znamená. Byl jsem v kině na záznamu jejího koncertu, a i když to bylo strašně potichu, tak tam stejně náctiletý tancovali a chovali se jak na opravdovým koncertě. Jinak v kapele se neshodneme vůbec na ničem: Franta je z Chebu a mě nic nezajímá, takže o muzice si pokecáš jenom s Urwou.

Jaké máte plány?
Žádný, takže pokud Urwa neemigruje do Afriky, čímž permanentně vyhrožuje, tak asi budeme dál chodit do zkušebny a počítám, že ty starý věci nás budou časem srát, a tak budem dělat nový, ale jak ty budou vypadat a jestli budeme mít nějaký hosty a podobně, nevíme nic. A to je na tom to krásný.

Info

Code Name Linhart
Bandcamp

foto © se souhlasem Code Name Linhart

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Margaux Sauvé (Ghostly Kisses): Příběhy posluchačů ovlivňují proces psaní

Kristina Kratochvilová 29.03.2024

Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace