Články / Reporty

grape_full: bouřka, šašci i sluníčka

grape_full: bouřka, šašci i sluníčka

Jakub Béreš | Články / Reporty | 14.08.2017

Vtípky o tom, že Grape je taková malá Pohoda, přestaly být vtipné, když organizátoři piešťanského festivalu po několikátém vyprodaném ročníku zvětšili areál, který tento rok pojal až dvacet tisíc lidí. Bohužel tak lehce ubrali na intimní a domácí atmosféře, kterou se mohli pyšnit minulé ročníky. Neukočírovanou reklamu s auty vedle pódia organizátoři vylepšili nabitým programem a empatií, se kterou řešili krizovou situaci během přívalové bouřky a prudkého deště.

Po energických De Staat, kteří si každou vteřinu na pódiu užívali tak, jako kdyby byla jejich poslední, byl přechod na životem znuděného Gregoryho Gonzaleze a jeho Cigarettes After Sex v rozpáleném obřím stanu ta nejhorší možná volba. O specificky zadumanou atmosféru, kterou se mu daří navodit na klubových koncertech, se ani nepokoušel a nechával své písně s rádoby cool texty z romantického bezčasí volně létat prostorem. Silný dopad na namačkané fanynky v prvních řadách zaručen, o kus dále byla cítit podobná apatie jako u strnulého zbytku kapely.

Náladu spravil radostný koktejl jménem Metronomy. Tedy show od kapely, která se bere tak akorát vážně, aby dokázala vyčarovat úsměvy lehce dementními melodiemi, dojmout baladami z předpoledního alba Love Letters a na konec i roztančit náročnější posluchače. Vrcholem koncertu byla skladba The Look, během níž bubenice Anna Prior vystřídala frontmana Josepha Mounta za mikrofonem a právem na sebe upoutala veškerou pozornost, která se jinak upínala na šaškující muzikanty.

fotogalerie z festivalu tady nebo tu

Aurora a její věčně ublížený naivní výraz by skvěle padnul do odpoledních hodin, v pátek večer jsem tak zvolil rychlý přeběh do menšího stanu na domácí Bulp. Ti se naopak z odpoledních hodin zaslouženě prokousali do hlavního času a zpoza květinami ozdobeného pódia roztančili nápaditou souhrou beatů a melodického zpěvu. Pak silná bouřka na několik desítek minut stopla program. Vidět po nejistých vyhlídkách nastupovat za pult německé Kollektiv Turmstraße, bylo stejně kouzelné jako jejich letní set, který rozehřál stan před drumandbassovou smrští, bez níž by si Slováci neuměli svůj druhý největší festival a společenskou akci pro mladé vůbec představit. Další slovenskou jistotou Grapu jsou sety Jimmyho Pé a FVLCRVM. Ti na rozdíl od agresivního drum and bassu z konce minulé dekády v podání Sub Focus vyšvihli současné sety, jejichž aktuálnost podtrhly samply z poslední desky Vince Staplese. Co se stane zítra?

Info

Grape Festival 2017
11. - 12. 8. 2017, Letiště, Piešťany

foto © Sebastian Vošvrda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.