Hail Steve! (Steve Rogers Captain America: Hail Hydra)

Hajlující Captain America je obrázek, který před čtyřmi lety způsobil v americké komiksové komunitě pěkný poprask a scenárista Nick Spencer se dočkal, jak se na správnou demokratickou zemi sluší, spousty vzkazů, ve kterých mu spořádaní spoluobčané vyhrožovali smrtí. Steve Rogers jako tajný agent Hydry byl totiž něco, co nejenže nedává smysl, ale taky všechny yankee pěkně naštve. Připomene jim totiž časy, kdy nacisté pili Fantu a jezdili ve Fordu.

Spencer dobře věděl, že si příběhovou linii s přerodem „kapitána“ musí dobře pohlídat. Nemohl „pouze” nasadit dvojníka nebo Rogersovi jednoduše vymýt mozek, tak přinesl zajímavý příběh brouzdající dětstvím kapitána Ameriky, soustředěný především na jeho matku a násilnického otce. Nacházel hodnoty společné jak pro toxickou ideologii, tak i pro pozitivní demokratické společenství. Touhu někam patřit. Přednesl verzi něčeho lepšího, hledal ctnosti a klady v pokroucené fašistické víře vyznavačů hnutí Rudé lebky. Civilní rovina, tolik ceněná v sérii Eda Brubakera, věnující se stejné hlavní postavě, se vrací v plné síle a jistě není náhodou, že se příběh prvního svazku proplétá s druhou Občanskou válkou superhrdinů. Politické komentáře nenápadně kopou do migrační krize a neschopnosti státu zajistit lidem práci. No a pak jsou tu samotní občané, kteří se raději uchýlí k jasným politickým prohlášením o vlastenectví a nutnosti bránit západní civilizaci před barbarskými nájezdníky z východu. Hydra je odpověď.

Vizuální stránka je svěží, přesto klasická, nový oblek, nový štít odkazující ke kořenům postavy. Kreslíř Jesus Saiz si dal záležet na detailech. Několik scén, které vedle sebe staví omlazeného kapitána a jeho milovanou, stářím scházející Sharon Carterovou, je obzvláště působivých. Nechybí památné hrdinské momenty ani nacisticky kazatelské propagační obrázky.

Marvel ovšem tentokrát musel ubrat na realismu. Sice skvěle využil magického omlazení zestárlého kapitána Ameriky (koneckonců to dává smysl i divákům Avengers: Endgame) a narouboval ho na tajný plán jeho úhlavního nepřítele, zůstaly tu ovšem příběhové odbočky, které budou pro čtenáře matoucí. Kde se vzala Kobik - oživlá kosmická kostka, psychické schopnosti Rudé lebky, kouzelné vězení pro superpadouchy nebo chlapec předvídající budoucnost? Nosný příběh je ale dostatečně zajímavý na to, aby tyhle pozůstatky minulých ér Marvelu postupně strkal tam, kam patří… Tedy do pozadí.