Nejlepší texty Full Moonu 2021. Čavalenky: Ludé ščá od smíchu

Domlouvání rozhovoru s Rudou Danihelem neboli Čavalenkym by vydalo na samostatný příběh. Nakonec vše klaplo a byla z toho více než hodina přátelského hovoru, který neustále prozařovala Čavalenkyho upřímnost stejně jako čistota jeho charakteru. Snad si ani nevybavím člověka, kterému by tak málo záleželo na klasicky chápaném úspěchu v podobě slávy a peněz. Čavalenky se při našem povídání dobře bavil, kouřil „zelé“ a házel vtípky („Ty tam máš pisací stroj? Že do teho ťukáš jak Jessica Fletcherová.“). Ve své hudbě popisuje především odvrácenou stranu světa, kde je až příliš lehké spadnout do dluhové pasti a takřka nemožné se z ní vyhrabat. Po prvním poslechu debutového alba Stoka Rap jsem si mumlal něco o tom, že bych si ho dokázal představit na tričku vedle 2Paca, protože právě ten se mi ve spojení s Čavalenkyho étosem pouličního básníka asocioval jako první.

Rozhovor je pro zachování autenticity přepsaný v záhoráckém dialektu, který se pohybuje na pomezí slovenštiny, moravských nářečí a češtiny. Nutno však poznamenat, že neexistuje jeho kodifikovaná verze a každé město má svá jazyková specifika. Ostatně nebylo výjimkou, že v rozhovoru zazněla některá slova jednou v české a jednou ve slovenské verzi, ale ze všeho nejčastěji v originální záhorácké alternativě.

Někde jsem se dočetl, že svůj první text jsi napsal hodně mladý…

Já sa stále divím, že to těch ludí tak udivuje, lebo mě to nedojde až takové úžasné. Prvý text, já rapuju celý život, víš starý. Nech ťa necigáním, kedy člověk umí čítat a písat, v kolkých rokoch? Tak v osmi, ne? Tak asi vtedy sem spravil text.

Jak ses k rapu dostal?

My sme tady vyrostli na Amerike, 2Pac, Biggie a x rapperú, kterých jména už ani neumím vyslovit, lebo to už je tak dávno. Ale samozrejme aj Slovensko sme počúvali, aj Česko sme počúvali. Chaozz já počúvám dodnes. Kontrafakt, Moja reč, do určitej doby byli všichni úplně po piči, ale už málokoho já si pustím. Já počúvám většinou beaty, už si nepustím ani sám sebe.

Jak ses cítíš, když si pustíš sám sebe?

Také čudné to je. Počúvám sám seba v době, keď makám na nějakej skladbě. Lebo projde určitým procesem, než se dostane do finálnej verzie. V době, kedy na skladbě makám, tak ju počúvám, ale jak to dorobím, tak už si to nepúšťám. Taktéž nesledujem telku, keď su v telke, tak málokedy se podívám sám na sebja. Vtedy se cítím divně. Člověk, ktorý se neukazuje na televizních obrazovkách a zrazu se vidíš ve full hd kvalitě. Čáves sú ve full hd, rozumieš? (smích) Já si tady potahujem, proto su takový vysmátý. Hlavně si užívám celý ten rap, keď něčo robíš, treba si to umět aj vychutnat.

Prý si nepíšeš texty…

To už není pravda. Nebudu ťa odrbávat, v době, keď sem to povídal, som si vážně nepísal texty. Já si jich nepíšu ani fčil, ale mě se párkrát stala taková haluz. Dokážem si text vymyslet v hlavě a stačí mi na to, keď počúvám beat. Mám sluchátka v ušách a nemusím si nic zapisovat. Kedy to vymyslím, tak si to pamatám. Enemže tím, že si texty nepíšeš, tak je vymýšláš nonstop, to už sa nedá ani ovládat. Mně se to prostě odehrává v hlavě a já to chcu-nechcu skládám. Enemže někdy se mi to stane aj nad ránem, že mě to vzbudí z postele, a tak si zober, že nechceš zobudit barák, tak je všade zhaslé. Sedím v kuchyni potmě a ve sluchátkách mi hraje beat a hýbu sa, jak keby bych bol zombie, lebo to sú gesta, a šuškám si rap. A párkrát se mi stala taková haluz, že moja mama išla večer na vécko a skoro ze mňa chytila infarkt, keď viděla, jak někdo potichu sedí na stoličke a hýbe sa. Tak občas si zoberu papír a pero pri světli už a napíšu si to, co vím aj tak zpaměti. (smích)

Takže sis je začal psát, abys doma neděsil mámu?

Abych nevypadal jak debil. Lebo je to divné, keď něco vymýšláš a nezapisuješ. Lebo se jen ticho hýbeš, máváš rukama a sem tam vydáš ňáký zvuk, leb osa nečuješ, protože máš sluchátka. Ale nemusím si písat texty na papír, dokážu vymyslet text tím, že počúvám a tak to aj robím. Nepripadá mi to ani zvláštné.

Přijde mi, že všechno, o čem rapuješ, máš nažité…

Já jsem si to nevymyslel někde na záchodě pri sudoku alebo pri krížovkách. Já su věčně zatúlaný, rád su u těch věcí, kde sa to děje. Je to všecko o luďoch, každý má svúj príběh a je to aj cítit z textú, že ak si to vymýšláš, alebo či to je pravda. U většiny tých situací jsem byl alebo stále jsem.

Jsi z Holíče, což je město na druhé straně hranic od Hodonína. Co bys o něm řekl?

Miluju Holíč, cítím to tak, že jsem rostl s Holíčem a Holíč rostl se mnou. Keď někde býváš celý život, tak zažiješ kopu píčovin, kopu špatných věcí, kopu dobrých věcí, kopu krásných věcí, kopu smutných věcí, ale furt se to děje v rámci teho města. Nevyjebal jsem se na to, ustál jsem to, abych mohl Holíč zbožňovat, tak jako dneska. Holíč je podle mě v pohodičke městečko, máš se jít kam podívat, město srší grafitama a je tu cítit hudba. Máme tady kopu umělcú. Víš, u mňa není umělec iba ten, co je známý. U mňa je umělec i ten, komu něco dost dobre ide, má pokoru a nemusí to hned dávat na internet. Je to tu dobré, já mám rád Holíč. V New Yorku, v Central Parku, keď sme se tam boli podívat, tak som sa tam postavil a povídal som nahlas, že všechny cestu vedú do Holíča.

Dokážeš si představit, že bys žil někde jinde?

Vúbec, neblázni starý, ani náhodú, ja tady budu zuby nehty. Já su Holíč, musím být v Holíči. Sú tady ludé, kterých potrebuju mít vedla seba, nemíním na tom nic měnit.

O tobě se ví, že nemáš telefon…

Nemám, starý. Nemám problém si kúpit telefon, ale já prostě nechci. Napríklad i fčil mi voláš a já mam u sebe mamin telefon. Mňa strašně stresuje telefon, já se nerad s někým bavím po telefoně. Člověk by sa měl dívat do očí. Každý ti dává starosti na starosti. Ak máš telefon, furt ti vyzváňá. Ale rešit věci typu o kolkej si vstával, prečítat si zprávu, vyfotit sa v posteli, že ještě ležíš, že máš hubu sprostú, a fotit si jídla, které si ani neuvaril. To ma nebaví. Každý ví, kde mňa najde, já su doma.

(Čavalenkymu pod okny zastaví auto a řeč přijde na jeho tři pitbuly a že je kvůli nim lepší zakřičet než klepat na okno, a dál se bavíme o několika náhodných tématech)

Víš co si napríklad neumím představit, starý? Že bych vyprávěl po slovensky, však oni dali mekčenie úplně všadě. Češi majú brutálný jazyk, to sa mi lúbí a dost sa nám to aj podobá. Mně to aj dost pomohlo. Měl jsem výhodu v tem, že je o mňa zájem aj na Slovensku aj v Čechách.

NENECHAT SE OJEBAT

Když se podívám na některé tvé staré rozhovory, byl jsi v nich nesmělý, ale z toho, jak spolu mluvíme, se mi zdá, že už je to pryč.

Predstav si, že si normálný týpek, lebo já su normálný týpek a nikdy sem od rapu nic neočekával. Stále to robím s tím, že mňa to naplňá, že mňa to baví a že si neumím predstavit nerobit rap. A jak vydáváš, tak začneš získávat více a více fanúškú. Tým pádem na tebja padá zodpovědnost, kterú ani nechceš. Hned ze začátku se mi stala taková haluz, že sme natočili Chlapci na ulici, byl po tem boom, koncerty a potem začali rozhovore. A já sem si pripadal divně, trapně. Lebo zober si kámo, že já som obyčajný chlapec a za mňou doběhnou s videokamerama a je ti to takové cudzí, nepoznáš to. Fčil už je to v pohodě, člověk si musí zvyknút. Někdo si o tebe aj múže povedat, že ze sebe niečo robím, už som pred kamerú a toto sú ty reči, které já nemám rád. Lebo já ze sebja nerobím nic.

Přesto počítám s tím, že se rapem neuživíš. Co děláš?

Normálně, do roboty chodím. Lóve za koncerty už jsou pěkné, enemže nikedy mi o ty lóve z rapu nešlo. Nejdem na ten koncert s tím, že ideme zarobit, ale ideme se tam zabavit a šírit naše náboženstvo. Nehledím na to, jestli tam něco utratím nebo neutratím a fakt to není o tem, že idu skrz lóve. Nenesu si jich dom a rozháže se kopa peněz iba kvúli tomu, že v tom mestě su. Sem rád, když potkám felákú, který se chcú povyprávať, lebo ja sa rad vypráviam a rád kúmám ludí. Sme precestovali kamaráde celé Českolovensko a to sú zážitky, stretol som kopu zaujímavých ludí. Je to o tem zážitku.

Který ten zážitek byl nejsilnější?

Záleží, aký myslíš, lebo srandovných mám milión, ale sú tam i ciťáčky. Povím ti ciťáček. Keď idú někde na koncert, tak nikedy tam nejdu s tým, že bude vypredané. Spíš tam vždycky idú s takovú tú malú dušičkú, že dúfam, že někdo dojde.

Trošku tréma?

Ne, to sem v životě neměl, to ja nepoznám vúbec. Ale prostě idú tam vždy s malú dušičkú a ozval sa mi Kaščák, čo robí Pohoda festival, či tam chcu jít. Povedám, že jo, v pohodě, že dojdu a dohodli sme sa. Já sem neměl ani šajn o tem, co to je Pohoda festival. Keď sem tam došel, tak sme měli zvukovú zkúšku a vystupovali jsme odpolednia, od dvoch nebo od troch. To byl tak obrovský stan, že by si v něm mohl robit cirkus, a nikdo okrem nás tam nebyl. Dávali sme zkúšku a dívali se jeden na druhého, že či vúbec někdo dojde. Prešla hodina, já sem stál za pódiem s mikrofonem a nešel sem sa podívat, či tam někdo je alebo není, a keď mi DJ pustil beat, tak som chvíli rapoval za reprákem, takže sem ještě na nikoho neviděl a až pak sem vyšel. Z davu som čul strašné ticho, takže sem bol presvědčený o tom, že tam možná budou tré, čtyré ludé. Keď sem vyšel na pódium, tak sem měl úžasný pocit, protože tam bylo kolem dva tisíce ludí a došli sa na mňa podívat. Bylo to odpoledňa a venku nepršalo, takže sa nešli schovat pred déštěm. Keď sem vyšel pred dav a viděl sem, kolko ludí tam je, tak ma to strašně potešilo. Aj sem to povídal do mikrofonu, lebo já nemám problém povedat, co si myslím.

Tvoje hlavní téma je pozorování života v ústraní, rapuješ o věcech, které s tím souvisí. Co pro tebe znamená úspěch?

Úspěch? Vieš co, starý, ja mam takú teoriu svoju. Člověk celý život hledá úspěch, ale ten sa ti děje vtedy, kedy ty si to ani neuvědomuješ. Jít s felákama do New Yorku na týden a natočit si tam klipy, to si myslím, že je úspěch. To, že mám koncerty, je též úspěch. To, že mňa baví rap, to je podla mňa též úspěch. Chcu povedat, že na nějaký konkrétný úspěch nečekám. Pro mňa je to úspěšné vtedy, keď sa to děje. Úspěch pro mňa není hmatatelná věc.

V textech často mluvíš o zážitcích z ulice a například v tracku Návod o tom, jak se s některými věcmi vypořádat. Ozval se ti někdo, že má stejné zkušenosti nebo že mu to dokonce pomohlo?

V dnešnej době je kamaráde velice jednoduché dojít o penízky. To sa deje nonstop, dvacet čtyri sedm, trista šedesát pet dní v roku, ludé špekulujú nad tým, jak mat z teba lóve. Povím ti príklad. Chceš ode mňa, abych ti vybavil zelé. A já ti povím: „Dones mi padesát euro a tady mňa fčil chvílu čekaj.“ A já pújdu s padesáti eurama preč a ty čekáš v létě mikuláša. Stojíš tam jako panáček a cítíš sa ojebaný. A to má zažité každý a myslím si, že aj ty.

To mám.

Stalo sa to aj mňa, že mně někdo odrbal. To je taková situácia, kedy je ti lúto sebja samého. Ty se taháš v robotě, aby si zarobil, a někdo tě ojebe. Tak vychádzám ze situacie ludí, kterí byli ojebaní, lebo ludí, kterí ti naleťá na všecko, je fakt kopa. Lepší mu to povím, a keď je iba malá šanca, že mu nějaký ten múj rým pomúže, aby ho neojebal, tak toto je úspěch.

A ozval se ti s tím někdo nazpátek?

Kopa ludí. Ale povím ti po pravdě. Já nesleduju komentáre pod videami, kolko mají zhlédnutí, sledovanost, píčoviny. Mňa to nezajímá, ja to robím furt z teho, že mňa to baví. Ale dost lidí sa mi ozvalo v dobrém, že sa nenechali odrbat. Lebo je to takové vtipné, keď tě někdo chce napálit a ty si vzpomeneš na nějaký múj výrok ze skladby.

Na albu nemáš žádné hosty, a pokud se nepletu, tak jsi zatím z rapperů hostoval jen u Supy a Zveriny. Máš vysněnou hostovačku?

Pre mňa feat není, že si s někým napíšu na internete, ve štúdiu si každý natočíme svoji slohu a někdo to zlepí a mám feat. To je jak pridrbaný balíček z O2. Já rád poznávám ludí a bavím sa s nimi a i ten feat si s ním musím aj zažít. Napríklad keď som išel za Zverinom do Prahy, tak sme spolu byli celý den. Tam mi ukázal prvýkrát metro, smál sa mi, že sem v životě neviděl vlak v tuneli. (smích) Feat je pro mňa zážitok.

Jsi členem crew Romano Rat, uměl bys jí představit?

V Romano Rat máš moc jmen, ale není to tak, že každý musí rapovat. Každý má svoje. Dame tomu, že jezdíš na koli a si s náma, tak si Romano Rat. Mám tam více chlapcú, ale z těch nejhlavnějších múžu povedat Vandal, Zmatek, Junior Monďa, já a DJ Halabeat. Romano Rat znamená cigánská krev a sú tam chlapci, co si zažili a myslá si svoje. Ještě bych rád pochválil jedneho člověka, a to je Milan Malík studio M2 Records za jeho nesmrtelné beaty a hlavně za Chlapcú na ulici, lebo tím to všechno odstartovalo.

(přes diskuzi o tom, jak se potkali s DJ Halabeatem, jsme dostali k tomu, jak Čavalenky žije rapem)

Nejdem pres mrtvole, aby si někdo pustil moju skladbu, o to mi nejde. Já su spíš takový terapeut. Ale rap tě dokáže dostat i do šílenstva. Stalo sami to párkrát, že mňa nenechal text spat. Prostě sem to musil dokončit, vymýšlal sem si nějaký príběh. Lebo nevěnuju sa už iba rapu a rapovým textom. Všetko sa to děje v rámci slov, ale není to len rap. Začal som napríklad robit literaptúru a sú to vtipné storky. Som sa tak rozhodl, protože ty texty sú takové drsné, protože život je drsný a nechci zesměšňovat něco, co je dúležité. Proto som sa rozhodel robit to z druhé strany mince, protože mňa sa dějú strašné píčoviny, nad kterými sa rozum pozastavuje, a začal som robit vtipné historky, která vyprávám po koncertě do mikrofonu bez beatu a ludé ščá od smíchu. Tak su rád, že sa někdo zabáví nad tím, jaký som trúba. Ti tady múžu zahaluzit, že se múžeš z teho zapálit jointa a zasmiat.

Ještě o jednu věc ťa poprosím, než na to zapomenu. Toto je pre mňa dost dúležité. Nelúbí se mi takové titulky jako mladý romský rapper. Už sem to povídal xkrát a stejně to tam vždycky drbnú a mně to vadí. Keď někdo robí rozhovor s Majkem Spiritem, tak tam nenapíše vysoký, chudý a bílý gádžo Majk Spirit…