Články / Reporty

Pink Floyd a vážná hudba ve Vaňkovce

Pink Floyd a vážná hudba ve Vaňkovce

Broněx | Články / Reporty | 03.02.2014

Kdybyste se mě ptali, jaký že je rozdíl mezi takzvaným rockem a takzvanou vážnou hudbu, hned řeknu, že nevím a že mě to nezajímá. Nikdy jsem neměl chuť se tímhle zaobírat, hudební zážitky jsem dělil podle toho, jestli mě dokážou strhnout, nebo ne. Asi jsem buran. Ale jsem rád za oživení velkolepé pinkfloydovské suity Atom Heart Mother a vlastně jsem rád za to posunutí vnímání. Jsem rád, že se Pink Floyd nehrají jenom v kontextu cirkusově pojatých tribute projektů, ale i ve spojení se skladbami z pera soudobých skladatelů té takzvané vážné hudby. Myslím, že minimálně některé skladby Pink Floyd si takový typ ocenění zaslouží. A to neříkám jen proto, že Pink Floyd jsou jedna z mých nejzásadnějších kapel.

Celý večer pod hlavičkou Filharmonie Brno, konaný v industriálním prostoru brněnské Vaňkovky (čistě pro pořádek: řeč je o galerii čerstvě přejmenované na Richard Adam Gallery, ne o tom obchoďáku), zahájila Tavenerova skladba Svjatyj pro violoncello a sbor, vycházející z pravoslavné duchovní hudby, a symfonie Doctor Atomic Johna Adamse, inspirovaná výbuchem atomové bomby. Zejména ta první byla silná a v dobrém slova smyslu jímavá. V prostoru, z něhož dávno zmizely všechny stroje, se rozlévá duchovní atmosféra jako v katedrále, industriální architektura monumentální slévárny je na chvíli čistá gotika... Ale během přestávky bylo vidět, že naprostá většina lidí čeká na Pink Floyd.

Jestli kdysi Roger Waters i David Gilmour prohlásili, že by desku Atom Heart Mother nejradši navždy vyhodili do koše, je tohle oživení ten nejlepší dumpster diving. České nastudování skladby z roku 1970 vzniklo z iniciativy violoncellisty Jana Bárty a poprvé bylo představeno loni v chrámu Sv. Barbory v Kutné Hoře v rámci Mezinárodního hudebního festivalu. V brněnském uvedení spolupracoval pod taktovkou Stanislava Vavřínka orchestr Filharmonie Brno, Český filharmonický sbor Brno a zkušení studioví hráči: Martin Krč na klávesy, Michal Kašpar na gilmourovskou kytaru, na basu Vladimír „Guma“ Kulhánek a za bicími Martin Vajgl. Jména, která běžně vnímám spíš ve spojení s reklamou na velké hudební e-shopy, ale tenhle večer se řemeslná zručnost rockových harcovníků počítala.

Atom Heart Mother zněla skvěle. Z úvodního zmatku se vyloupl velkolepý motiv, klenutý stejně monumentálně jako strop staré továrny. Melodie violoncella zněla srdceryvně a průrazně stejně jako teskná oblá kytara, podkres kláves byl hmatatelně hutný, v ústředním motivu dechy ostře a naplno kvílely, thereminová mezihra Martina Vajgla a Jana Bárty vytvořila příjemný hravý kontrast v patetičnosti suity a v momentě, kdy vzadu za orchestrem vstal poprvé sbor, pocítil jsem fyzické mrazení v zádech. Všechno bylo zkrátka tak, jak to mám vtištěné hluboko v paměti z dob, kdy jsem Floydy sjížděl celé dny a Atom Heart Mother vynášel na oltář nejvyšší, možná ještě vedle Dark Side of the Mood a Echoes.

Drobné melodické kudrlinky a odchylky od původních partů podpořily celkové vyznění a rozmáchlý zvuk mnohokrát předčil jakoukoli nahrávku. Čirá radost byla vidět na všech zúčastněných a hlavně na violoncellistovi Janu Bártovi, který stojí za nastudováním suity. Jestli tady něco chybělo, byl to jedině strakatý kravský zadek z obalu desky. A moje sedmnáctileté já se rozpouštělo blahem a přálo si, aby to nikdy neskončilo. Na iniciační kapely se prostě nedá zapomenout.

Jestli to byl rockový koncert nebo večer s klasikou, to pořád nevím. Oblek jsem neměl, jestli se to počítá podle toho. Ale cítil jsem, že projekty a koncerty jako tenhle mají smysl, který přesahuje úzký rozměr zážitku určeného jen pro skalní fanoušky.

Info

Filharmonie Brno, Český filharmonický sbor Brno, Stanislav Vavřínek presents:
Pink Floyd: Atom Heart Mother, John Tavener: Svjatyj, John Adams: Doctor Atomic
31. 1. 2014, Richard Adam Gallery, Brno

foto © Martin Zeman

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.