Články / Reporty

Pokračování filmových žní (KVIFF 2023)

Pokračování filmových žní (KVIFF 2023)

Filip Hastík | Články / Reporty | 08.07.2023

Po pár hodinách v posteli snídám a vracím se do kinosálu C, který se pro mě stává karlovarským obývákem. Až na pár výjimek tu vidím všechny projekce a konkrétně ve čtvrtek tam trávím osm a půl hodiny čistého času. Místy na hraně polospánku, kterému ale nepodlehnu díky sebekázni, energeťáku a především kvalitě všech tří filmů s průměrnou stopáží kolem tří hodin.

Začínám hravým snímkem jedné z nejzručnějších současných režisérek Alice Rohrwacher Chiméra. Jak se psalo již v průběhu Cannes, festival uvedl dva filmy o mrzutém vykradači hrobek a ten, který z nich stojí za zmínku, není Indiana Jones. Rohrwacher svým poetickým vyprávěním balancuje mezi minulostí a současností, fantazií a realitou. Když mi zrovna úsměv na tváři nekouzlí postavy a jejich příběh, jsou to formální vyhrávky režisérky, které vždy mají svůj význam a nesklouzávají k předvádivé okázalosti. Film s výjimečným potenciálem pobavit a dojmout jak mainstreamového diváka, tak cinefila. Už teď se těším, až si na něj zajdu do kina (do české distribuce jej uvede Aerofilms).

Během patnáctiminutové pauzy toho kromě opláchnutí obličeje a pár kolonádových oplatků víc nestíhám. Nuri Bilge Ceylan nás vzápětí bere na dlouhý výlet do zasněžené rurální Anatolie nazvaný Unavená naděje. Organizátoři projekce tematicky nastaví klimatizaci v sále na pocitových šestnáct stupňů Celsia a podaří se jim tak (i přes absenci 3D snímků na festivalu) jeden rozměr navíc přidat. Nemůžu nezmínit skutečnost, jak bravurně je celý epos nasnímaný. Širokoúhlé záběry zasněžených hor kontrastují s čajem prohřátými interiéry, ve kterých žijí lidé prostí a komplikovaní zároveň. Uvěřitelnosti budovaného světa přidávají série fotoportrétů bezešvě vpravené do děje jako záliba hlavní postavy či výskyt zdánlivě důležitých postav, jejichž příběhy se s tím hlavním několikrát potkají, ale nikdy se zcela neprotnou a nezakončí.

S delší pauzou přichází chvíle doplnit energii a nadechnout se, což se venku skrz davy a vedro příliš nedaří, utíkám se proto schovat zpět do útrob Thermalu, kde nalézám útočiště Uvnitř žluté kukly. Snová pouť na vietnamský venkov, do vlastních vzpomínek a za nalezením spirituality je silným debutem režiséra Thiena Ana Phama, která navazuje na tradici mistrů asijské slow cinema, jako jsou Gan Bi a především Apichatpong Weerasethakul. Po vynikajícím úvodu ztrácí film v prostřední části trochu dech a nastupuje moje únava. Cestuji s protagonistou bahnitými poli na skútru za krejčím pohřebních rób ve stavu méně než bdělém, ale závěr vše vrací do uhrančivě mystických a zastřených kolejí. Tady v budoucnu čekám velké věci.


Den B jako banger zakončuji Netvorem. Hirokazu Koreeda nahlíží svůj humanistický příběh rašómonovským stylem různých perspektiv jedné události, ve které se potkává horor s rodinným dramatem a sociální kritikou. Divácky vstřícný snímek táhne dolů zdlouhavost některých perspektiv a přímočarý atak na emoce vyhnaný ad absurdum finální scénou, kterou podporuje jedna z posledních kompozic Rjúičiho Sakamota, jemuž je film věnován.

V pátek zvolním tempo, říkám si při pohledu na rozpis s kratšími projekcemi a delšími pauzami. Jenže potřebuji udělat pár rezervací na sobotní projekce a ty se dělají den dopředu v sedm ráno přes mobilní aplikaci. Takže budík na 6:50 a pak už se stejně nevyplatí jít spát, protože o půl deváté začíná v obýváku (kinosál C) nový Kaurismäki. Nordická romance z prostředí dělnické třídy funguje jako společenský komentář současného směřování Finska od sociálního státu k neoliberálnímu kapitalismu oslabujícího práva zaměstnanců, chudých lidí a migrantů. Film svým pojetím a estetikou navazuje na předchozí režisérova díla – pastelové barvy, odkazy na filmovou historii a pečlivě vysušený humor. Když se při odchodu z kina postavy dohadují, jestli jim zhlédnutý Jarmuschův komediální zombie horor Mrtví neumírají připomněl spíše Bressonův Deník venkovského faráře, nebo Godardovu Bandu pro sebe, směje se celý sál.

S očekáváním nejlepších devíti minut festivalu vyrážím do Husovky na pásmo krátkých filmů sekce Imagina, které zakončují Dcery ohně Pedra Costy. Předtím v rámci kontinuální projekce musím vidět pět jiných kraťasů, od nichž nic nečekám a bohužel také moc nedostávám. Co také nečekám, a naopak dostávám plnými hrstmi, je extrémně rušivé osazenstvo divadla.

Když konečně začne Costa, je to jako zjevení. Většina diváků záhy opouští sál a já si tak můžu užít projekci audio-vizuálního pokladu portugalského auteura – lament tří sester ve split-screenu nad opuštěním rodných Kapverd před výbuchem vulkánu. Film, který potřebuji nutně vidět znovu, ale který se do žádného kina v česku s jistotou nepodívá.

Následný dokument z prostředí mexického vnitrozemí Echo je nositelem ceny z letošního Berlinale a sleduje život velké rodiny, kde ústřední roli hrají děti a ponor do nekonečných scenérií latinsko-americké krajiny. Já se však na něj nedokážu plně naladit ani v opětovně nalezeném klidu obýváku (C).

V rozhodování mezi Club Zero Jessicy Hausner a Uměním jíst a milovat Trana Anha Hunga vítězí druhý jmenovaný, především kvůli možnosti navštívit poprvé Velký sál Thermalu. Ten je bezesporu ohromující, stejně tak jako jeho obří zakřivené plátno a masivní ozvučení. Obojího využívá food-porn romance z Francie na maximum. První půlhodina filmu je taktilní koncert kulinářského umění, během kterého sotva padne slovo. Ve zbytku filmu se toho moc nezmění a pořád tak jde hlavně o romantizovanou představu kuchařského života v 19. století, kde odhadem polovina záběrů vznikla během zlaté hodiny a žádná z objevivších se postav nemá jinou charakterovou vlastnost, než je nezměrná láska k jídlu a lidem.

Info

MFF Karlovy Vary
30. 6. - 8. 7. 2023 Karlovy Vary
web

foto © KVIFF

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace