Preview: Letní filmová škola 2025

Současnost, minulost, Michal Prokop, Mat213 – Letní filmová škola se toho nebojí, filmy pro všechny stařec i mládenc, mentální Konibar s tím nejlepším, co to znamená. Potkáme se na Slovácku?

Čelisti (AFFN uvádí: 1975)

Množství filmů zásadně ovlivnilo chování lidí, společenské debaty nebo technologický vývoj. Zatímco ale paleontologie zažívá zlatou éru díky enormnímu zájmu o studium oboru způsobené „generací Jurského parku“, podmořští velikáni si díky Čelistem moc lásky veřejnosti neužili. I když se nedá říct, že by v jednom z filmů snad šlo méně o život. Po premiéře klesla návštěvnost amerických pláží o 28 % a zásadně se zvýšil lov žraloků jako nebezpečných monster. Snímek byl noční můrou i samotného režiséra. Předpokládaný budget tří milionů skončil trojnásobkem, natáčení se protáhlo o dva měsíce a mechaničtí žraloci se porouchávali tak často, že když Spielbergovi nabídli režii sequelu, s chutí odmítl. Historicky první letní blockbuster redefinoval přístup k hororům i představy spojené s letní dovolenou a zásadně předkreslil sílu popkultury. (K. K.)

Červené střevíčky a Černý narcis (Retrospektiva: Michael Powell a Emeric Pressburger)

Reality máme víc než dost, vědí umělecké druhy jako balet a opera, a místo zrcadlení skutečnosti nabízí fantaskní světy hudby a tance. To platí i pro film Červené střevíčky, vrcholné dílo autorské dvojice Michael Powell – Emeric Pressburger, kterým letošní LFŠ věnuje retrospektivní sekci. Oscary i Glóby ověnčená technicolorová podívaná z roku 1948 vypráví příběh lásky primabaleríny Victorie a skladatele Juliana. Opulentní baletní sekvence okouzlí i současné diváctvo, navíc v naleštěné restaurované verzi. Stejná sekce uvede také Černý narcis, ve kterém láska nesoupeří s uměním, ale s vírou. Život anglikánského ženského kláštera v Himalájích naruší návštěva okouzlujícího pana Deana, který uvede v pokušení nejednu jeptišku. Exotické a erotické melodrama je z dnešního pohledu zajímavým milníkem britské kinematografie i kolonialismu – zasněžené Himaláje vznikly v kulisárně v Sussexu a film vyšel ve stejném roce, kdy Indie získala nezávislost. (M. H.)

Duben (Východní přísliby)

Studii osamělosti a života na okraji nabízí dvouhodinový Duben gruzínské režisérky Dey Kulumbegašvili. Příběh lékařky Niny, která kromě porodů v nemocnici provádí nelegální potraty, je vyprávěn pomocí mučivě dlouhých záběrů, explicitně snímaných lékařských procedur a fantaskních motivů. Divácky náročný styl jen podtrhuje závažnost tématu a zprostředkovává pocity vykořenění a samoty na jedné straně a smyslu pro povinnost. (T. P.)

Kontinental '25 (Východní přísliby)

Žádný nový Radu Jude nesmí ve Východních příslibech chybět. V čele toho nejčerstvějšího, Kontinental '25, který si odnesl Zlatého medvěda za scénář z Berlinále, stojí opět ženská postava. Soudní vykonavatelka zde po sebevraždě muže, kterého vystěhovala z domu, hledá útěchu u přátel, ve víře, v zenových anekdotách, alkoholu i nemanželském sexu. Pokrytectví současné rumunské společnosti, jíž je Jude ustavičním kritikem, opět dostává co proto, poukazování na bezohlednost konzumního způsobu života se ale nemine účinkem ani mimo režisérovu domovinu. (Š. N.)

Letní škola, 2001 (České a slovenské novinky)

Ačkoliv žijí Vietnamci na území Česka již od padesátých let a jsou dnes třetí nejpočetnější minoritou, autentické zpracování prožitků Vietnamců nepostavené jen na stereotypních představách o večerkářích a mafiánek v českém prostředí doposud chybělo. Režisér Dužan Duong zasadil svůj debut do léta 2001 a zpracovává v něm příběh otce a dvou synů. Na první pohled osudy pevně provázané, na ten druhý traumaticky rozdělené. Dítě zatěžkané nároky na úspěch, rebelující odcizený teenager a otec bojující se snahou finančně zaopatřit rodinu za cenu, která ho o ni může připravit. (K. K.)

Ráj: Láska (Host: Ulrich Seidl)

Do Uherského Hradiště letos dorazí kontroverzní rakouský režisér Ulrich Seidl. Návštěvy jeho dokumentárních i hraných snímků se asi nezařadí mezi nejsluníčkovější okamžiky Filmovky, starý Rakušák ale umí publikum řádně profackovat a donutit ho myslet, vymezit se, nevegetovat. Takovým způsobem účinkuje i první díl z trilogie Ráj, Ráj: Láska. Pečovatelka ve středním věku Teresa, která v Rakousku nemůže najít partnera, se v něm vydává do Keni, kde se díky svým evropským penězům coby sugar mama ocitá ve středu zájmu místních mladíků. Role se obracejí a rozdíl mezi zneužívajícím a zneužívaným se stírá. (Š. N.)

Rodinná oslava (Filmová čítanka: Dogma 95)

Jeden z prvních filmů programově naplňující „slib čistoty“ hnutí Dogmy 95 je stejnou měrou studií generačního traumatu jako rodinným hororem. Příjezd odrostlých dětí jubilanta Helgeho otevírá nezhojené rány, do nichž přisypává sůl nedávná sebevražda jedné z oslavencových dcer. Snímání postav a pokojů venkovského hotelu ruční kamerou utváří klaustrofobně voyeuristickou atmosféru, která navíc s každým dalším přípitkem úzkostlivě houstne. (T. P.)

Rozkoš (FRSH: Tělo)

LFŠ letos představí novou programovou sekci FRSH určenou zejména pro mladé publikum, na jejíž dramaturgii spolupracovali studenti a studentky tuzemských filmových věd. Letošním tématem se stalo tělo a ve výběru tak nechybí ani několik let starý debut Rozkoš, který natočila švédská režisérka Ninja Thyberg. Drama o ambiciózní Švédce, která se chce dostat na vrchol amerického pornobyznysu, dokáže být vrcholně sexy i nemilosrdně nepříjemné. Pozadí průmyslu přitom ukazuje se znalostí věci a neubírá se cestou romantizace ani bulvární šokantnosti. (Š. N.)

Sbormistr (České a slovenské novinky)

Příběh manipulace, soutěživosti, pudů, autority a jejího zneužití. Snímek čerstvě oceněný na karlovarském festivalu cenou poroty Europa Cinemas zkoumá v českém prostředí dosud nedostatečně zpracované a často bagatelizované téma sexuálního násilí na nezletilých. Sólo debut Ondřeje Provazníka inspirovaný kauzou sexuálního zneužívání v pěveckém sboru vedeném Bohumilem Kulínským je už teď mnohými skloňovaný jako možný nejlepší tuzemský film letošního roku. Jak globálně, tak u nás se obliba formátů inspirovaných skutečnými zločiny v posledních letech výrazně zvyšuje a citlivě propracovaný příběh mapující jednotlivé promyšlené manipulativní tahy dospělého vůči mladým neznalých hry by mohl otevřít oči vůči zvrácenosti predátorského chování i těm, kteří s oblibou opakují, že si za to může oběť sama. (K. K.)

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (Ikona: Tim Burton)

Málokterý žánr v sobě snoubí tolik extrémních emocí, jež navíc dokáže vyjádřit svébytnými výrazovými prostředky, jako právě muzikál. Snad s výjimkou hororu. Tim Burton v adaptaci klasického broadwayského muzikálu tyto dva žánry propojuje a využitím makabrózní gotické estetiky sobě vlastní vypráví příběh o velké lásce, pomstě a nenávisti v kulisách viktoriánského Londýna. Po duetu Johnnyho Deppa a Heleny Bonham Carter o různých chutích masových bochánků (podle toho, z jakého člověka jsou upečeny) se publiku budou zaručeně sbíhat sliny. (T. P.)

Toto není pohřeb, toto je zmrtvýchvstání (Continens festivalis: Afrika)

Skutečnou krajinu a skutečné hlasy bývalých kolonií přináší film Toto není pohřeb, toto je zmrtvýchvstání. Režisér Lemohang Jeremiah Mosese vypráví lyrickou elegii za přírodu a tradice jihoafrického království Lesotho. Protagonistkou vizuálně poutavého snímku je stařenka Mantoa, která se před smrtí rozhodne postavit molochu plánované přehrady, jež má zaplavit svět, v němž strávila celý život. (M. H.)