Články / Reporty

S Mickem Harveym nebude nikdo zpívat falešně

S Mickem Harveym nebude nikdo zpívat falešně

Adéla Poláková | Články / Reporty | 29.10.2019

Ze Sona si to k Mersey míří povědomá postava bělovlasého elegána, která si nese fixou napsané playlisty. Na otázku, jak se těší na koncert, odpoví Mick Harvey lakonicky, že to bude překvapení, protože tenhle set společně hráli teprve před třemi týdny v Melbourne. Že půjde o dvojkoncert, se taky dozvídám cestou do Mersey.

Klub Mersey je plný a lidi si mezi sebou šeptají, co všechno tu zažili. Všichni vědí, že je čeká jeden z posledních koncertů na tomto místě. Klub po šestadvaceti letech končí.

Na scénu přichází kapela a za mikrofonem stojí J.P. Shilo, Mick Harvey usedá ke klávesám, odřenou bílou basu drží Glenn Lewis a stříbrné bicí ovládne nenápadná postava Stevea Shelleyho (Sonic Youth). Rozezní se ponuré tóny a se slovy „sure of yourself“ se Shilo nejistě dívá do horního patra sálu, kde na něj shlíží skupinky lidí ozářené obří disco koulí. Shilo představuje songy ze své právě vydané desky Invisible You. Jeho projev je velmi sugestivní a udržuje lehce rozhořčenou náladu v sále. Mužské těleso místy rozčísne lascivními pohyby a táhlými vokály uhrančivá Lyndelle Shilo. Jasným pánem pódia je ale Mick Harvey, který určuje, co se bude hrát, a v tiché pauze jasně zazní „we don't speak, if we don't need it“, což jsou zároveň slova ze skladby Widow's Peak. Vrcholem se stává skladba Mechanical Man, a pokud byly emoce plynoucí z pódia zkraje rozpačité, nyní je hrne sebevědomá hráčská síla.

fotogalerie z koncertu tady

Druhou polovinu večera načíná Mick Harvey. Upozorní, že nebude hrát písničky Serge Gainsburga, protože je na ně sál malý, a se svým strnulým pocker facem a laskavým hlasovým projevem rozjíždí baladickou show. Ta je melancholičtější a náladovější ve srovnání s první částí a skladba October Boy v této atmosféře velmi dobře rezonuje.

Trnem v oku je Harveymu viditelně nadšený fanoušek, funny guy, jak ho nazval, v první řadě, který se chová na jeho vkus příliš familiárně. Harvey je velmi náročný na podmínky v sále, a i přestože zpívá „all is forgiven“, vzápětí ostře zaútočí na onoho chlapíka, že zpívá falešně a ruší ho.

Zároveň neváhá fanoušky s ledovým klidem upozornit, že po koncertě bude autogramiáda. Publikum si vyprosí přídavky, které svou dynamikou předčí celou pochmurnou část, nicméně pak dojde na baru pivo a lidi s nostalgickou vzpomínkou na člena slavných The Bad Seeds a někdejší kultovní klub prchají uhasit žízeň jinam.

Info

Mick Harvey (au) + Steve Shelley (us)
27. 10. 2019 Mersey Klub, Brno

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera.