Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 10.03.2023
Byl jsem tu, ale už tu nejsem. Po víkendu v Trnavě přišlo unavené pondělí, několikahodinové cesty vlakem nejsou moje oblíbená disciplína. A vlastně celý týden je náročný, mám březen rozdrobený několika cestami, což by mělo znamenat oživení. Akorát si nadechnutí jiného vzduchu vybírají svoji daň. Předem. Ten svět nás nemohl vidět, zpívá Nabihah Iqbal a já věřím, že rozumím. Kinterovi určitě. Proč mě ty adhd instalace uklidňují?
„To by bylo mega, kdybys přijel. Máme tu zrovna o víkendu takovou akci...“ Jo, přemluvit mě bývá někdy snadné. Sedím v trnavském obýváku a poslouchám nezmasterované manifesty. Koho asi tak může sakra napadnout vyprávět události u baru Tepláreň z pohledu vraha? Z chemických beatů mrazí, slova se zarývají hluboko do mozku. Pokud se v předchozích dnech ozvala myšlenka, že ten výlet není nutný, že můžeme udělat rozhovor skrz obrazovku, tady ji definitivně zaháním. Bez nasátí místní reality bych tomu nikdy nemohl dostatečně porozumět. Ve Full Moonu brzy mnohem a mnohem víc, bude to mega a ta deska ještě víc. Slova jako sekery, myšlenky jako třísky. Kultovní ještě před vydáním.
„I’m not an algorithm,“ říká Kintera vytesaným nápisem a má zatracenou pravdu. Pokud by snad někdo pochyboval, tak v M ještě vězí sekera. Procházím třemi patry věže pražského Centra DOX a mezi stovkami Kinterových „kreseb“ si připadám jako doma. Ty uvozovky jsou možná navíc a nemají znamenat zpochybnění, přestože nejde o klasická díla. Jenže sám autor ten termín používá, tak o čem se dohadovat. How Can I Help You?, ptá se Kintera. Že by třeskutou záplavou slov, která řečené kresby zdobí? Rychlými záznamy na stránkách deníku, který si výtvarník píše už víc než dvacet let? Nepomáhají ani sudy s ledabylými nápisy imaginace, frustrace nebo zášť, podobné je to s umělohmotnými barely zlosti nebo žalu. Na jiném místě zase číhá (zatím) prázdný kbelík s nápisem smrt, na dalším ulepené sklenice plné letargie nebo slizkosti. Zábavné, důkladné i frustrující. Mohli jsme to tušit, když Kintera přes facebook začal aktivizovat majitele svých kreseb. Jinými slovy – byli jsme varováni.
Na podobných ohňostrojích imaginace je nejlepší, že se k nim můžete neustále vracet. Centrum DOX nabízí tuhle příležitost téměř do konce prázdnin, Denisova novinka bude k dispozici ještě o poznání déle, vlastně napořád. Proč je mi tak dobře mezi podobně silnými vyjádřeními? Proč tahle varování spíš uklidňují? Možná podobnou intenzitu potřebujeme. V sále holešovické galerie se už rovnají skleničky na slavnostní vernisáž, tu ale raději vynechávám. Odcházím dopisovat zprávu o trnavském kultu a beru si s sebou pár minut, které jsem v Kinterově deníku mohl strávit úplně sám. Právě tyhle chvíle bych nevyměnil za nic. Tenhle Šejkr že má číslo 100? „Jako bych tu nebyl.“
Dneska večer na Radiu 1 s Amálkou, Nabihah Iqbal, Party Dozen, Andreou Belfim nebo Pedrem Ricardem. A přijde taky Dave Okumu nebo australští RVG. Nothing Really Changes.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
tracklist:
Nabihah Iqbal – This World Couldn’t See Us
Kirin J Callinan – Young Drunk Driver feat. Hubert Lenoir
Facs – When You Say
Amelie Siba – Open
Kate NV – confessions at the dinner table
Party Dozen – Earthly Times (billy woods rework)
Yazmin Lacey – Fool’s Gold
Letieres Leite & Orkestra Rumpilez – Coisa nº 5 (Nanã) [ft. Caetano Veloso]
Pedro Ricardo – Ode ao gato
Isolde Lasoen – Oh Dear
Mark de Clive-Lowe & Shigeto & Melanie Charles – Strings
Adrea Belfi – Exotica
Arooj Aftab, Vijay Iyer, Shahzad Ismaily – To Remain/ to Return (Excerpt)
Dave Okumu – Streets
Decisive Pink – Destiny
Pedro Ricardo – A marcha que o monte Parou (Radioo edit)
Contemporary Noise Ensemble – All Systems On..!
El Michels Affair & Black Thought – Glorious Game
Zouj x Sahareya – Freeride
Nkono Teles – Martin Street Special
Brandee Younger – You’re A Girl For One Man Only
Sessa – Vento a favor
RVG – Nothing Really Changes
GBClifford – 1000
Miss Grit – Like You
Ishmael Ensemble / Rider Shafique – Polestar
dEUS – Dream Is A Giver
Joe Strummer – Tony Adams
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.