Andrea Bodnárová | Články / Recenze | 27.06.2018
Povědomí o Raptoru Kochovi se v posledních letech, měsících a dnech dostává ven z kuloárů, vypouští výtrusy ze sklepa a nasazuje kolemjdoucím parazita do hlavy, kterého pak musí předat dál, aby se stali členy tajného klubu, který už ani není tajný. Klubu těch, kdo poznají a poslouchají Raptora Kocha a kterých až jednou bude 144 tisíc, tak se něco stane. Anebo vůbec nic. Není třeba utíkat, existují i nápomocní mozkoví parazité, jako ve Futuramě. Omlouvám se, právě jste byli kontaminováni.
Dvojalbum Robot Love/Mačky majú oči je kolekce remastrovaných nahrávek z Kochovy rozsáhlé sbírky. Cover Robot Love tady není jedinou koláží, obě alba a Kochova tvorba celkově by se dala popsat jako mix sedmdesátkové psychedelie, R. Stevieho Moorea, východoslovenského ruralpopu říznutého blues a soundtracku k životu na fiktivní planetě někde daleko, a přitom hned za rohem. Je to nostalgie za neexistujícím a blízkost nepoznaného, když navzdory celkovému pochopení skládačky zůstane abstrakce bez přesnějších kontur. Nevyslovitelné myšlenky a každodennost.
Tou každodenností je u Kocha často příroda, kromě psích samplů hned ve dvou skladbách (Pšo metal, Labko chlípnik) zaznamenáme i kočičí blues Robkova posledná púť. Jiný typ běžného života představuje Od dverí k dverám, což je asi nejkrásnější verze běhání po úřadech s lejstrem. Že Koch není nástrojový břídil, zde dokazuje poctivě a stručně ohlášené kytarové sólo.
Stručnost je výrazná i v jeho textech. Jsou to často myšlenky ohlodané na kost, vytáhnuté z nejzasutějšího mentálního šuplíku a zdánlivě mimo kontext poskládané do další koláže. Kochův zpěv nepatří mezi ty nejsrozumitelnější, což je částečně dáno kvalitou nahrávky, částečně je to záměr. Skladby jsou tu kratší, tu delší, působí ale kompaktně a často jsou podobně hudebně obsáhlé. Nejkratší písnička Spozazáclonový hrdina je kondenzovaná jako bujón a naproti tomu Nočný Motýl se neklidně vznáší, zaplétá a rozvíjí motivy kytary a klavíru.
Ve skladbě Rozpad neosobnosti se projevuje ten nejhravější stylotvorný prvek, který bych nazvala „semaforová rytmika“. Zastavíš a zas jedeš. Dotváří to celkový dojem náhodnosti, jsme připraveni chytit míč, ale ten možná není hozený anebo letí opačným směrem. Raptor Koch není pro ty, co mají rádi pořádek, nýbrž pro ty, co rádi chaos.
Bylo by možné říct, že Raptorovo zjevení přišlo v ten správný čas, v kontextu současné debaty o slovenské alternativní hudbě, nedostatku progrese a probouzení iniciativních lidí. Na druhou stranu si v jeho případě nedokážu představit nepravou chvíli, tak je nadčasový. Kolik bude nakonec svědků Raptorových?
Raptor Koch – Robot Love/Mačky majú oči (Tabačka, 2018)
bandcamp interpreta
Jiří Vladimír Matýsek 27.02.2021
Najít v domácí hudbě posledních několika let titul, který by byl básnicky evokativnější nežli Sně Beaty Hlavenkové, je zatraceně obtížné.
Filip Rabenseifner 23.02.2021
Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.
Jiří Přivřel 22.02.2021
Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.
Jakub Koumar 20.02.2021
V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.
Bibiána Hajdanyová 18.02.2021
Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.
Akana 13.02.2021
A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.
Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021
Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.
Adéla Polka 04.02.2021
Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.
Tomáš Kouřil 02.02.2021
Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky.
Tomáš Kouřil 26.01.2021
Sci-fi fanouškovi trvá, než se vrátí do reality. Moonspotter to udělal a dovedl přitom spojit ohromný talent pro komponování elektronické hudby s místy dosti osobní výpovědí.