Články / Recenze

Temní, nebo veselí? (Orbital)

Temní, nebo veselí? (Orbital)

Davo Krstič | Články / Recenze | 16.10.2018

OHODNOŤTE DESKU

Dodnes o ten poklad pečuji. Dvě CD-R s koncertem Orbital v Maida Vale v červenci 2004. Šlo o poslední vystoupení před avizovaným koncem společné cesty bratrů Hartnollových. Orbital se ale neuložili k věčnému spánku, jen k hibernaci. Poprvé se probrali na přelomu dekády a vzešlo z toho povedené album Wonky. Pak znovu oznámili konec a vloni opět procitli, přičemž na koncertech představili ochutnávky z chystaného alba Monsters Exist. Hurá…?

V radosti z nové nahrávky mi brání dvě překážky. První problém spočívá v tom, že si Paul a Phil Hartnollovi neujasnili, jestli má jejich album znít na plném tanečním parketu (bonusové skladby na deluxe verzi napovídají, že takový byl původní plán), nebo spíš na domácí hi-fi soustavě. A jestli chtějí být temní, nebo veselí. Titulní pochmurná skladba plně dostává svému názvu, jenže hned po ní přijde Hoo Hoo Ha Ha, což je prvoplánová „tucka“ nehodná jména Orbital. Následující The Raid zní jako od Mogwai a mužský hlas tu vzrušeně deklamuje „the world is poison“, zatímco P.H.U.K. připomene svou ústřední melodií Petal od Wubble-U, rok 1996, Ondříčkovo Šeptej, vzpomínáte? A tak to jde po zbytek stopáže, pomalá střídá rychlou, sotva se začnete hýbat, už se po vás chce, abyste si sedli.

Druhý a závažnější problém souvisí s polovičatostí většiny skladeb. Nevadí mi, že Orbital i v roce 2018 křísí ducha rave music a že u většiny skladeb mám pocit slyšeného – například zmíněná Hoo Hoo Ha Ha se dá v úvodu snadno zaměnit za letitou Chime. Jenže i ty nejlepší skladby na novince (P.H.U.K., Tiny Foldable Cities, Buried Deep Within) co do nápaditosti zaostávají za skladbami z předchozího alba Wonky. Nejsem si jistý, jestli se některá z nich stane koncertní stálicí, solidní ingredience by tu byly, provedení hapruje. Taková The End Is Nigh začne hudebním motivem nejvyšší orbitalovské kvality, jenže poté už následuje jen zvuková hlušina. Že přitom Orbital pořád umí pracovat s atmosférou, vývojem a gradací skladeb, dokazuje závěrečná There Will Come a Time, kterou si na deluxe verzi můžete poslechnout bez proslovu fyzika Briana Coxe a na působivosti jí to neubírá. Takhle mělo vypadat celé album! Zmíněný Cox je mimochodem jediným hostem, citelně postrádám ženské vokalistky, pravidelnou ozdobu předchozích nahrávek Orbital. Bratři měli nový materiál nechat ještě uležet a vydat jej příští rok na oslavu třicetin kapely. Pokud by se v blízké době rozhodli znovu uložit ke spánku, už je, prosím, nebuďte.

Info

Orbital – Monsters Exist (ACP, 2018)
web kapely

foto © Kenny McCracken

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace