Články / Recenze

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 | Články / Recenze | 22.02.2020

„Tu matraci jsi tady neměl nechávat, Franku. Teď uslyším tvoje sny.“

Scenárista Jason Aaron proslul temnými, drsnými příběhy. Ať už šlo o indiánskou sérii Skalpy, Muže hněvu nebo vidlácké Southern Bastards. V jeho komiksech se sice zlé věci dějí zlým lidem, ale těm dobrým ještě horší. Jsou buď rovnou zabiti, nebo aspoň mučeni, a to často před svými nejbližšími. Sérii Punisher MAX, kterou převzal po Garthu Ennisovi, Aaron ještě odlidštil a téměř zcela zbavil humoru. Zůstaly pouze cynické poznámky a hlášky zabijáckého psychopata, které považuje za humorné pouze on sám.

Frank Castle není ve formě. Nemůže spát. V rukou ho bolí, v zádech skřípe, hlava mu třeští. Zestárnul. Průstřel krční tepny, přelámané prsty, a ještě k tomu na dveře klepe artritida. Střet s Kingpinem byl náročný, a navíc nedospěl ke zdárnému konci. Padouch přežil. Kingpin na něj navíc najal psychopatického Bullseye. Sociálního patologa, který je jedním z největších fanoušků Punisherovy práce a jehož největším snem je pochopit ho, vžít se do něj a potom ho pomalu zabít.

Zvrácený příběh o studiu osobnosti Franka Castlea se neobejde bez částečné rekonstrukce událostí, které zformovaly Punishera. Bullseye je typ zabijáka, který se specializuje na empatii ke svým obětem. Spí nahý na matraci, kterou Castle zanechal v jednom ze svých starých úkrytů, v rámci jednoho pokusu “ukradne” rodinu, studuje profil svého cíle. S každou další stránkou je přitažlivější a jeho nadšení je nakažlivé. Takhle výživný padouch v Punisherovi ještě nebyl. Starý a stoický Castle je sice lepším zabijákem, ale psychologie nikdy nebyla jeho silnou stránkou. Zdá se, že tentokrát narazil na důstojného soupeře.

recenze na Punisher: Vánoce na odstřel k přečtení zde

Vizuál Steva Dillona, který kreslil i (méně násilnou) původní sérii Punishera, se prakticky nezměnil od dob Hellblazera nebo Preachera a problém zůstává stále stejný. Téměř všechny postavy jsou si podobné. Punisher je ten typ komiksu, který vyniká hyperrealistickou kresbou, experimentováním a prací se symboly. Obálkář Dave Johnson symboly ždímá dokonale – Castleova lebka nebo Bullseyův terč se objevují v krvi a stínech a dokážou navnadit ke čtení.

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou. To nejlepší z moderního Punishera, navíc s koncem otevřeným jako ústa křičícího dítěte!

Info

Jason Aaron, Steve Dillon, Dave Johnson – Punisher MAX 2: Bullseye (BB/Art, 2019)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jiskra nostalgie (Crywank)

Veronika Tichá 23.11.2021

Crywank mohou působit písničkářsky nebo folkově, sami se ale tomuto označení vždycky bránili.

Napíšu tobě, ty zas mi (Gudrun Gut + Mabe Fratti)

Richard Kutěj 04.11.2021

Gudrun Gut a Mabe Fratti vytvořily svébytný mix experimentální elektroniky, ambientu a klubových vlivů.

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace