Články / Reporty

Vlnící se Douglasovy jedle, Xiu Xiu a Twin Peaks

Vlnící se Douglasovy jedle, Xiu Xiu a Twin Peaks

Zdeněk Němec | Články / Reporty | 04.10.2015

Divadelní prostory, filmová hudba a temný folk. Divadlo 29 ve městě perníku nabídlo jedinou zastávku projektu Xiu Xiu plays the Music of Twin Peaks v naší kotlině. Očekávaná laskomina a příjemné překvapení v podobě kapely Julinko. „Pražská“ dvojice s italskými kořeny. Giulia a Carlo. Folk poměrně hrubého zrna, který perfektně fungoval jako intro k hlavnímu programu.

V historii krátkých filmů na pokračování patří Twin Peaks první místo – alespoň v mém žebříčku. Bude to sice už více než pět let, co jsem Lynchovo mistrovské dílo viděl, ale pořád je zaryto hluboko v mysli. Obrovský podíl na tom nepochybně mají Badalamentiho melodické linky, které jsem v podání Xiu Xiu viděl už v Katovicích. Bohužel jen úvodní část, zbylé melodie jen z dáli. Rvalo mi to srdce, takže jsem věděl: „Pokud ještě někdy-někde bude příležitost, tak jedu, a pokud ne, tak ať to aspoň vydají.“

Po návratu z Offu jsem zjistil, že kapela bude v Pardubicích, a na bandcampu jsem našel Xiu Xiu Twin Peaks Ambien, kde jsou podkladové samply pro živou prezentaci Twin Peaks. Jde převážně o zvuky pračky, ventilátory, klimatizace nebo divoká zvířata. Zní to sice šíleně, ale je to kupodivu poslouchatelná nahrávka. Rozhodně lépe stravitelná záležitost než Merzxiu.

Jamie Stewart je středobodem celého tria. Vždycky byl a vždycky bude. V případě Twin Peaks se na jeho úroveň vkradl vibrafon, který perfektně navodil mysteriózní atmosféru. Shayna Dunkelman, která nástroj ovládala, navíc dokonale bubnovala, takže mezi Stewartovými kytarovými výbuchy a jejími bicími vznikala hudební chemie nevídaných rozměrů. Kontrast energické skladby The Pink Room (nikoli z pera Badalamentiho, ale přímo od pana režiséra) a následující Sycamore Trees byl nesmírný. Uřícený Jamie, ze kterého tekly potoky potu, se naplno odevzdával prožitku. Extrémně přehnaný přednes, tak jak to umí jen on. Fungující záměr.

Minimalistické projekce nabídly jedle ve větru a stropní ventilátor. Podobně úsporně působila na pódiu Angela Seo, která převážnou většinu setu seděla za klávesami jako nezúčastněná, byla to ale právě ona, kdo ve vypjatých situacích držel kontakt s Badalamentiho předlohou. Hmatatelná soustředěnost. Třetí kolo u vozu je pro Velorex ideální počet a pro Xiu Xiu plays the Music of Twin Peaks jakbysmet.

V závěru se Shayna proměnila v náctiletou dívenku a prozradila některá tajemství deníku Laury Palmerové, což opětoval Jamie v roli Lelanda. V duchu Lynchovy představy však nereagoval klasickým otcovským přístupem, ale naprosto úchylnou interpretací písně Merzy Doats. Bělovlasý Leland Palmer by to nedokázal líp.

Oh mairzy doats and dozy doats
And little lambsy dyvy,
A kiddle-dee-dyvy too,
Wouldn't you?
oh mairzy doats and dozy doats
And little lambsy dyvy,
A kiddle-dee-dyvy too,
Wouldn't you?

„Hudba Twin Peaks je vším, po čem jako muzikanti toužíme, a zároveň vším, co jako hudební fanoušci chceme poslouchat.“ Tištěný program vysvětloval vztah Xiu Xiu ke zpracovanému soundtracku a živé provedení bylo jasným důkazem, že nešlo jen o prázdné promofráze. K dokonalosti chyběl snad jen saxofon. Na druhou stranu by se pak Xiu Xiu zbytečně přibližovali originálu a jejich autorský otisk by nebyl tak ostrý. A to by byla veliká škoda.

Info

Xiu Xiu plays the Music of Twin Peaks (usa) + Julinko (it)
30. 9. 2015, Divadlo 29, Pardubice
foto © Zdeněk Němec

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.