Definitions of Pallbearer: pop s doommetalovým srdcem

Pallbearer jsou mladou krví v žilách doom metalu. Dohromady se dali v roce 2008 a debut Sorrow And Extinction vydali o čtyři roky později. Nejde o žádný all-star band, za sebou mají kapely, o kterých kromě správce zkušebny a nejvytrvalejších diskutérů metalových fór nikdo neslyšel. Může se tak zdát, skoro jako zázrak, že jejich debutové album zmiňují NPR, kde metalu zrovna dvakrát neholdují, hned ve dvou žebříčcích roku 2012. Profound Lore věděli, proč je upsat.

Na rozdíl od souputníků a kmotrů srdce Pallbearer bije pro silné melodie, harmonie a zpěv. Nebýt výrazného a pro tento žánr nezvyklého vokálu Bretta Campbella, na demu by zbyla jen chuť umlátit kyjem riffů, Electric Wizard / Spirit Caravan junior. Demo zní nejsyrověji, až s dlouhohrajícími alby vyměnili pazourek za nástěnné malby, sny a magický realismus. Změna nastává i v kompozici a celkovém zvuku - pokud na demo nahrávce působí (ne)využití dvou kytar samoúčelně, nový sound obhajuje smysl i místo. Jasné, slyšitelné rozdělení kytar na sólovou a rytmickou, vyhrávky, sólíčka, melodie versus tunové riffy a strunné dodatky dotvářející zvukomalebnost. Chce se mi říct: výpravný heavy metal pro posluchače, pro které je hudba svátek.

„V životě jsem nedělal s kapelou, co by používala tolik kytarových stop,“ říká Billy “Engine-Ear“ Anderson. Ucho, které dokázalo přes masivní riffáž, mohutnost, sílu a vrstvy kytar zanechat zvuku jasnost a dynamičnost a nestáhlo pohřebního zřízence do bláta. Jestli ještě na demu a Sorrow and Extinction Campbellův zpěv chvílemi připomínal Ozzyho Osbourna, na nové desce jsou vokály osobitější, jistější. Druhé album ukáže? Troufám si tvrdit, že Foundations of Burden se stane zásadní metalovou deskou, roku 2014 minimálně.

Texty na Sorrow and Extinction jsou plné tmy, vyhasínání, smrti, křehkosti, chladu, přízraků, stínů, krvácejícího světla a podobných témat, kterými se většina z nás za běžných okolností nezabývá. Lyrika Foundations of Burden se odklání od smrti, je víc introspektivní, plná otázek, dualistického pojetí světa (Worlds Apart) a obrazů, některé vás přesvědčí o možnosti navěky zůstat zabarikádovaný v obývacím pokoji. Endless open wound/ swirling mass -- ten billion eyes/ dismal cosmic tomb/ spines licking astral mind.

„Naše skladby jsou třikrát tak delší než klasické popové písně, téměř na sekundu, tak jsem se rozhodl, že je to náš způsob psaní pop songů.“ Může být těžká, pomalá, hlasitá hudba zároveň chytlavá a zábavná pro posluchače, co nechodí spát v džísce? Z osmadvaceti článků o Pallbearer jich sedmadvacet zmiňuje skutečnost, že doommetalový kvartet už s první deskou přilákal spoustu posluchačů, kteří běžně nefandí St. Vitus nebo Sleep. Pallbearer jeli tour s Deafheaven. Společný jmenovatel? Emocionální katarze?