Dobře vychovaná holka od vedle, Natalie Prass

Písničkář Matthew E. White chystá na březen následovníka prvotiny Big Inner, která v roce 2012 zasáhla nečekaně do černého. Křehce gospelovou atmosférou a jemným soul-popovým zvukem oslovil mnohé, z korpulentního hipíka se rázem stala osobnost a jeho label Spacebomb ostře sledovanou značkou. Právě na Spacebomb vychází debutová kolekce Matthewovy kamarádky ze střední Natalie Prass, na první pohled ušitá podle podobného, osvědčeného vzorce. Gospelové melodie, orchestrální sound a folkrockové kořeny. Jenže Natalie využívá klasickou instrumentaci daleko mazaněji, přímočaré bicí zde umně kolidují s lesními rohy a fagoty, hutné soulové varhany si neobyčejně dobře rozumí s dramatickými smyčcovými stěnami. Z alba rezonují opěvované tradice labelu Tamla Motown stejně silně jako vliv Tori Amos nebo Joanny Newsom, Natalie Prass můžeme s klidem uvádět jako další důkaz momentální dámské nadvlády.

Natalie Prass přesně věděla, jak by měla její první deska vypadat. Zmíněné vlivy jsou přiznané a Whiteově produkci je třeba taky připsat nemalé zásluhy. Šarmantní písně v sobě mají zakódovanou tepající r’n’b linku, příjemně pohladí ševelivým jazzovým frázováním, přitom jsou náležitě stabilní a přímočaré. Natalie oslovuje jakousi něžnou sveřepostí, omotává si posluchače kolem prstu, každým dalším poslechem kouzlo nahrávky roste. V některých momentech, například v čistě orchestrální skladbě Christy s vévodící harfou, může připomenout dokonce slovutnou Kate Bush. Její písně mají podobnou vnitřní sílu, přes příbuzně složitou instrumentaci jsou skotačivě hravé, svěží, a přitom skromné. Zkuste Bird of Prey, Never Over You nebo Violently.

Natalie Prass prokazuje neobyčejnou dávku talentu, sebevědomí a jakési spiklenecké obyčejnosti. Dobře vychovaná holka od vedle, která vždy slušně pozdraví a nikdy se nezapomene plaše usmát. Koho by napadlo, co všechno se v ní skrývá, taková překvapení bývají ta největší. Americká krása.