Drogová geneze výrazu Chance the Rappera

Znáte ten pocit, když vás deska nenechává v klidu ani při desátém poslechu a nějakou dobu si nepouštíte nic jiného? V poslední době u mě takhle zabodovaly dvě desky. Vloni XXX od Dannyho Browna a letos zatím Acid Rap Chance the Rappera. Chancellor „the Rapper“ Bennett a Brown mají ve skutečnosti společného více, než se na první pohled může zdát. Spojnicí nejpatrnější a nejdůležitější je dominance verbálního projevu nad beaty. Hlas a flow, které nepotřebují producentské finesy a triky k tomu, aby vás dostaly. Oba také pochází z neutěšených poměrů a ani jeden nemá venku regulérní album. Za spojnici lze považovat i drogovou genezi jejich výrazu. Přestože deska XXX Dannyho Browna má na obalu tři symbolické tripy, v hlavní roli byl při nahrávání amfetamin. Chancův mixtape Acid Rap dostává svému názvu: Takřka polovina byla nahrána pod vlivem LSD. Ale tyto možná jen náhodné paralely nesmí zastínit svébytné přednosti každého z nich.

Začínal se slam poetry a prodáváním drog. Předchozí mixtape 10Day nahrál během desetidenního suspendování ze školy. Nezastírá hispánské kořeny a nejednou si hraje s jihoamerickým přízvukem v anglicky psaných textech. Vyšší a kyselinou říznutý hlas působí uvolněně, ale rozhodně ne melancholicky nebo ospale. Nečekané intonační návaznosti a lokální gradace si dokáží pohrát s atmosférou zakomponovanou do tracků příliš nerespektujících tradiční schémata stavby, prvek, který byl důležitou součástí veleúspěšné desky Kendricka Lamara. Zplozenec trojky mezi Lauryn Hill, Wyclefem Jeanem a Old Dirty Bastardem, který nezná svého otce. Co se drog týče, jsou sice častým terčem textových narážek, ale nehrají hlavní roli. Jsou prostředníkem mezi rapperem a nahrávkou, umožňují vzájemný kontakt. Ale jelikož medium is the message, tak se i ony nesmazatelně podepisují pod celkový dojem a náladu nahrávky.

Pozoruhodná je humornost oscilující mezi dětskou roztomilostí a přesně mířenou kousavostí stand-up komiků. Ale nezůstává jen u ní. Vysoká kriminalita si vybírá svoji daň a Chance the Rapper si už ve dvaceti neodpustí nejednu narážku na mrtvé přátele. „Everybody dies in the summer,“ a tak nezbývá než se modlit za další jaro. Ke slovu přichází paranoia, která k životu v Chicagu také patří.

It just got warm out, this this shit I've been warned about.

I hope that it storm in the morning, I hope that it's pouring out.

I hate crowded beaches, I hate the sound of fireworks.

And I ponder what's worse between knowing it's over and dying first.

Cause everybody dies in the summer.

Wanna say ya goodbyes, tell them while it's spring.

I heard everybody's dying in the summer, so pray to God for a little more spring.

Přestože hlavní slovo má po celou dobu Chance, potěší i několik povedených hostovaček. Objeví se například chicagský veterán Twista, o kterém pořád platí „ and when it come to rapping fast, I'm the Higgs Boson“, jen na rozdíl od několika posledních příležitostí zde rychlost Twistova rapování nepůsobí samoúčelně. Pozadu nezůstává ani Ab-Soul z Black Hippy Crew, který koření track Chain Smoker, stejně jako Chancův parťák Vic Mensa v reminiscenci Cocoa Butter Kisses.

Acid Rap není jen soundtrackem k pronikání branami vědomí, ale také ideálním partnerem blížícího se léta. Ideálně obého dohromady.