Držme se za ruce (Marjari)

Jihočeská písničkářka Marjari alias Martina Činátlová nezastavuje a rok po EP Let’s Ride vydává první album. Na něm jí nově doplňuje i dvoučlenná kapela, která do hry vnáší nové zvuky, než jaké známe ze zpěvaččiny předchozí tvorby.

Deska Hey Girl je definicí hořkosladkosti – v jednotlivých písních prožíváme s

autorkou bolest, zklamání, strach, ale i obyčejné radosti a velké oslavy. I přes střídající se nálady jedno zůstává stejné a tím je intimita, čistota a autentičnost. Témata, kterými se na desce zabývá jsou převážně vztahy – k mužům, přátelům, ale i sobě samotné. Marjari popisuje zkušenosti a pocity, které jsou často nepříjemné, až traumatické, hluboká úzkost a zoufalství je cítit v písních In the Middle of the Night nebo Hey Girl. Příkladem takových strachů a zoufalství je zmiňovaný strach žen chodit v noci domu o samotě nebo pocit, že ženská těla jsou k dispozici vždy, všem a všude, bez jakéhokoliv svolení. Jsou to témata, se kterým soucítí nespočet žen a díky hlasu Marjari můžou být vyslyšeny. Ryzost a čistota v hlase a projevu dodává pocit, že existují lidé, kteří poslouchají, prožili si podobné a chtějí pomoci.

Album ovšem nestojí pouze na bolesti. I přes špatné zkušenosti autorka hledá krásy kolem sebe, což se jí daří. Jsou tím například oslavy přátelství, lásky k sobě samé a obyčejné krásy života. I přes traumatizující zkušenosti může být dobře a je potřeba mít naději. Ať už je jakákoliv.

Deska Hey Girl je příjemná, vyzařuje velkou upřímnost, a pokud posluchač nemá potřebu zkoumat texty do hloubky, dalo by se říct, že je na poslech nenáročná a posluchač si u něj odpočine. Pro ty, kteří naopak chtějí autorku a její příběh lépe poznat, se Marjari otevírá a ukazuje nám kus sebe samotné.