DVA a binární soustava přírody

Album vyšlo kromě komprimovaných formátů na vinylu, tedy na vinylech, ruce se mi chvějí: černá, tyrkysová a jantarová edice! A asfaltový průsak fakticky vypadá jako včela zastavená v letu, zaseknutá tramvaj pokaženým vzduchem. Barvy všechny. Pamatujete na Ivu Bittovou? To byl kdysi prototyp obecně uznávaného muzikálního blázna, který prozkoumává netušené (nejen) vokální krajiny, tedy do té doby, než vystoupila v Madison Square Garden a zahrady v jejím hlase dostaly zcela jiné konotace. Ale kdo by se ušklíbal nad tím, že dámy v saku o ní hovoří ve foyer (nesklonné substantivum), když divadla jsou i pro lidi (nestranné specifikum). Moje první deska na vinylu byla Dunaj a nikdo neuměl skládat hudbu-řeku tak jako oni. Jiné principy, jiná voda.

Královehradecké Kratochvilné manželsko-sourozenecké duo od samého počátku nadbíhalo zahraničnímu publiku v tom smyslu, že jejich použití češtiny bylo značně nečeské, moc se mi nechce do řečí o svahilštině a dialektickém kontinuu konžské volty. Že je tady všechno jaksi mešuge dokládají už jejich starší projekty, odkazující k „původní“ profesi. Divadelní soundtracky, autorský hudební doprovod k němému Caligarimu nebo k Méliesovým obrázkům, hudba k tanečním představením a dalším pohybovým performancím, album telefonních vyzvánění Ringtones for mobile Uphones. Vzhledem k mnoha závazkům je podivuhodné, že stihli během čtyř let odehrát na 250 koncertů od Aše po Réunion (a vydat tři regulérní alba a několik dalších nahrávek plus kolaborace a remixy). Jazyk neznámý, hudba nezařaditelná.

Kabaretní freakfolk nebo cirkusová folktronika nebo elektro-akustická selanka nebo kuchyňský beatbox. Nebo nebo. Nebo, zcela od věci, nepřekvapí, že po řadě filmově-divadelně-scénických soundtracků se dali i na gamesy. Amanita Design pravidelně sbírá komunitní ceny, nejčastěji v součinnosti s Tomášem Dvořákem (Floex), Samorost nebo Machinarium. A nová point&click počítačová hra Botanicula je na tom podobně, získala „herního Oscara“ (což je mimochodem pěkná kravina, to slovní spojení). Hudba je to pěkná, a to hlavně proto, že kombinuje roztodivňoučké mrouskání CocoRosie s temnějšími ambientní plochami až „undergroundového“ charakteru. Čekujeme osmibitový punk, casadyovský témbr-pop, žabí variace na pokleslé hity, hravou vývařovnu Kittchen (na večeři přišel kytarista Brabec) i ozvěny sólových alb. Tradičnější folkové melodie a písničky střídají jednomotivické cárky, hudba se drolí do zvuků a citoslovečných bakchanálií, zurčivý potůček podělaných udělátek krásně souzní s lesknoucím okem do slunce strčeného lesa, vodní odrazky šumí v holinách a čemílek i pičimůrka se prohánějí vydlabaným pařezem jako vlastním snem. Krajinkou. Juchů a level tři. Nebo houby, hodně houbiček. Nebo Mrs Mushroom Likes LCD Soundsystem. Nebo kýhovýra.