Dveře k sobě samému (The Red Pears)

Začínali na střední v malých klubech a na podomácku pořádaných akcích, loni už hráli po USA se známými indie kapelami jako Wild Nothing a Beach Fossils. Trio z El Monte v Kalifornii, pojmenované podle sladkého ovoce, vydalo na podzim třetí desku.

Las Peras Rojas, jak se sami pro svůj hispánský původ někdy označují, začali jako dvojice Henry Vargas a Jose Corona v roce 2014, o rok později vydali první album, na basu s nimi teď hraje Patrik Juarez. Název skupiny neskrývá žádné tajemství ani příběh, jsou pojmenováni zkrátka po červených hruškách. Dlouhý název alba je už tradice, You Thought We Left Because The Door Was Open But We Were Waiting Outside se přesto liší minimálně výrazně nižším počtem písní. Co zůstává stejné, je silná inspirace hudebními legendami The Strokes nebo Arctic Monkeys, Vargasův hlas může v některých částech hodně připomínat právě frontmana této kapely. Předminulý podzim použil Netflix do své show Gentified skladbu 1969, což jim taky pomohlo dostat se do popředí indie hudební scény.

Podle svých slov v pandemii hudbu moc nedělali, byli se svými rodinami, a i když nápady měli, chtěli skládat dohromady. Přesto to pro ně bylo období, kdy si mohli odpočinout a pracovat na sobě. Předchozí alba vznikala v jejich garáži bez zkušeností s nahráváním a mixováním, všechno nahráli a udělali sami. Byl to proces objevování a zkoušení, který byl podle Vargase i dost frustrující, tentokrát měli možnost nahrávat v profesionálním studiu, možná i proto se některé písně dostaly ven až teď (Twisted Colours).

Přestože spousta skladeb není o příjemných tématech - reflektovány jsou jak vztahové problémy (Almost Right), tak pocity ztracenosti (House of Mirrors, When We Were Young) - celkové vyznění nahrávky je optimistické: musíme být otevření, hledat svoji vlastní hodnotu, mít se rádi a věřit tomu, že všechno má svůj čas.