Dvojitý start kníračů Local Natives

Debut Local Natives nazvaný Gorilla Manor z roku 2009 byl tak prosluněný, že jsem se jím dlouho zdráhal proposlouchat. Ale názor, že na jinak zevšednělé půdě indie rocku vykvasilo cosi chutného, sdílel nejeden recenzent, čemuž odpovídal i zájem posluchačských kohort. Iana Cohena z Pitchfork dokonce napadlo, že si Local Natives zaslouží medaili „sort of a West Coast Grizzly Bear“. Liguére! Dobrá střela, škoda jen, že se sklouzla po šošolce Antona Špelce. Tyhle dvě kapely se totiž liší zejména atmosférou svých nahrávek. Zatímco u Grizzly Bear jste tehdy proplouvali rozmáčenými vraky šalup někde na dnech ostrých oceánů, Local Natives zvali ven nafukovat pastelové balonky a jezdit s odleskem slunce na kapotě, jak to předvádějí v klipu Who Knows Who Cares.

A jací jsou Local Natives dnes? Na novince Hummingbird stále lehce rozpoznatelní – charismatický vokál, aritmetické bicí Matta Fraziera a jakostní riffy trojice Rice, Ayer, Hahn. Ač se jejich nové album, nahrávané protentokrát v Brooklynu, zdá být tesknější, není tomu tak docela. Ubylo zkreslených kytar a „animálního“, bazénového projevu. Co však zůstalo, je jejich smysl pro plné a chytlavé melodie. Máte pocit, že chodník pod vámi má smysl a vše ostatní se od něj tak nějak odvíjí. Víc než s Grizzly Bear (výjimkou je reverb v úvodní You & Me a několika dalších), se tak hodí srovnávat s Efterklang na Magic Chairs, zvukem The National (Aaron Dessner se podílel jako koproducent) nebo s křehkým vokálem Joshui Tillmana.

Zatímco předchozí album lehce strádalo ve své druhé polovině, teď je tomu překvapivě naopak. Máme dva začátky. Local Natives se snaží ukázat v novém světle od páté Breakers, teprve od téhle skladby se z doznívající plstě předchozího alba dere nějaké východisko. To podpoří skladba Black Ballons, kde je zpěv kníratého Taylora Rice slyšet zvučněji a přítomněji než na ostatním materiálu. Instrumentální složka skladby se stahuje do pozadí, stejně jako se v roce 2011 dostal do pozadí basák Andy Hamm, po jehož odchodu se z Local Natives stala čtveřice. Čtyřstrunnou basovku musel vzít Dessner, jenž je taktéž majitelem zmiňovaného brooklynského studia. Basová linka v Heavy Feet (a nejen tam) dokazuje, že se hravostí nešetřilo a Dessner schopně doplnil zbytek kapely. Nejspíš i díky jeho dozoru se partě ze slunné Kalifornie zachtělo bohatších aranžmá. Trombón. Cello. Viola. Lesní roh. Je to zejména prostorová odulost, co odlišuje zvuk Hummingbird od lehátkového předchůdce.

Spíš než o hledání nových cest se Local Natives a Hamm pokusili o udržení draka nad korunami stromů, což jim nelze vytýkat. Verdikt? Nezklamalo. Potěšilo. Je emocionálně těžší, ale stravitelné. Dělá méně kompromisů. Příště by však bylo fér nabídnout už víc než jen best of Gorilla Manor a Hummingbird. Ti faloni na to totiž mají. Důkazem nechť je závěrečná Bowery.