Džihád, který chceš. Shabazz Palaces.

Money, Money, Money, Money. Sampl jede ve smyčce a občas se vynořuje v průběhu celého tracku. Jako pěšák v tažení amerického rappera Isha Butlera a producenta Tendaie Maraira proti konzumnímu materialismu a prázdnému narcismu. Pod futuristickými beaty, tribálním bubnování, obskurními synťáky nebo psychedelicky zvrstvenými delayi alba Lese Majesty bublá mystika. Po třech letech se Shabazz Palaces vrací s ještě experimentálnějším, chaotičtějším, a zároveň vyspělejším počinem.

„Internet tu byl vždycky, síť telepatických pocitů, do níž se, když se naladíš a otevřeš konverzaci s vesmírem, vzorce samy rozvinou,“ obestřel kolem sebe Ish v interview pro the Quietus ezoterický opar. „Místo abychom dokázali myslet na stejných vlnových délkách a propojit se, vymysleli jsme sociální sítě, které to udělají za nás.“ Shabazz Palaces se snaží zachránit vnitřní rozměr před rozmělněním povrchností sociálních sítí. Stojí tak po boku hiphopových spirituálních avantgardistů, jako jsou Gonjasufi nebo třeba Flying Lotus.

„Life's a bitch and then you die/ that's why we get high,“ shrnul Nas v polovině devadesátých let osud jedné generace bez budoucnosti. Nebyl potřeba ani jasný odkaz v textu jednoho z tracků, aby člověk pochopil, že Shabazz Palaces berou jeho dědictví (a hip hopu jako celku) smrtelně vážně. Trochu nihilismu si nechají, místo bezbřehého drogového hédonismu ale vystřelí mysl posluchače mezi planety. Lese Majesty je vesmírný koráb, který (podle mytologie Nation of Islam - organizace, ke které Shabazz odkazují už jen názvem) sliboval odnést Afroameričany ze soukolí kapitalistické mizérie. Dobře, na drogy dojde taky. Kontext se ale od sterého „pussy, money, weed“ poněkud posunul.

Lese Majesty znamená ve francouzštině zradu. Zrazený majestát. A Ish se na albu strefuje do vlastních řad. Třeba v #CAKE vtipně dissuje egoismus a požitkářství rapperů, They Come in Gold přenáší to samé na abstraktnější a společenskou rovinu. Celkově jsou texty zamlžené a snivé, plné narážek na filozofii i popkulturu. Významy se vznáší kolem, volně ve vrstvách. Když třeba v tracku Dawn in Luxor rappuje o „ships that come from Kush“, má na mysli staré Africké království i slangový výraz pro jointy. Shabazz Palaces dělají afrofuturismus dneška, Sun Ra by byl hrdý. Vesmírná loď ale posluchače neodnese k úplnému eskapismu. Ish kritizuje i hudební průmysl, kterému se před pár lety málem podařilo úplně vysát a zničit celý hip hop, řeší sociální rozdíly, v záplavě odkazů dojde i na Marxe.

Hudba Shaabazz Palaces je vizuální. Roste z pouště a její beaty na sebe v představách berou obrysy starých paláců. Tím vystihuje 21. století. To je tekuté a digitálně průsvitné, vznáší se jako fata morgana nad dunami písku. V poušti se odehrává současnost, záběry Islámského státu formují naše kolektivní vědomí. Shabazz Palaces se napojují na mýty dneška, hází je do multikulti tavícího se kotle globálních obrazů. Napojují barevnou internetovou kulturu na konverzaci s vesmírem a vytváří tak výbušnou směs. Stejně jako blízkovýchodní islamisté tuší, že se západní kulturou je něco špatně. Místo AK-47 ale do rukou berou MIDI kontrolery, mají svůj vesmírný džihád srdce.