Extremis (Iron Man 3)

Pryč jsou ty časy, kdy si zbrojařský magnát Tony Stark užíval života, plaval v chlastu a nechal se opečovávat modelkami z Maxima a Playboye. Průlet červí dírou do neznámé části vesmíru a gigantická bitva s emzáky zanechaly krvavé šrámy na jeho plechové duši. Dostavila se nespavost, workoholismus (jeho garáž narostla o více než třicet nových obleků) a panické záchvaty bezmoci, které ho nutí každou chvíli vyhledat bezpečí jeho nejnovějšího kamaráda –Modelu 42. Televizi navíc začíná strašit nevyzpytatelný terorista Mandarin, od kterého se nové generace zloduchů mají co učit, a okolo jeho milované Pepper se motá jakýsi doktor Killian (Guy Pearce). Komiksová linie Extremis, ze které snímek vychází, došla výrazných změn a i čtenáři by měli být v kině překvapeni.

Na scenáristickou i režijní sesli usedl zbožňovaný milovník Vánoc, vynálezce hlášek, Martina Riggse a Joea Hallenbacka, který do stále poměrně dobře šlapající značky vnesl drobet invence, tunu bonmotů a hlavně svěží styl, který Marvel začínal potřebovat – Shane Black. Role skladatelská, po nemasných a neslaných hudebních doplňcích prvního a druhého železného chlapíka, byla dána machrovi na hrdinskou akční hudbu Brianu Tylerovi (Battle: Los Angeles, Rambo 4, The Expendables 1 & 2) a ten konečně přišel s muzikou, kterou je radost poslouchat.

Hlavní téma soundracku Iron Man 3 tvoří monumentální žestě a perkuse doplněné o kastaněty, vše zabalené do železného mlácení kladiva o kovadlinu. Právě absence nosného tématu plechové sérii výrazně scházela. Každý hrdina, který něco znamená, má své vlastní, hrdinské téma, které zazní chvíli před tím, než dá záporákovi pořádně přes držku. Debney se o něj ve dvojce pokusil (scéna v Monaku), ale dostatečně ho nerozvinul, o Djawadim lépe nemluvit.

Více než sedmiminutová War Machine nasazuje tajuplný motiv na smyčce dobarvené trochou elektroniky, uslyšíme i piáno. Zde je patrný vliv Tylerovy předchozí práce na vynikajícím soundtracku ke hře Far Cry 3. Rozšafná skladba Attack on 10880 Malibu Point nese v chorálech mix zkázy a heroického zachraňování a jelikož dokresluje destrukci Starkova panského sídla, je v něm cítit příjemná pachuť ztráty. Jemné perkusové tepání v rychlém sledu buduje skladba Dive Bombers, aby se pak naplno rozlila do Iron Man 3 Theme.

Extremis představuje téma zloduchů, kteří využívají sérum k poškozování civilního i necivilního obyvatelstva Spojených států amerických. Temné, ale znělé téma obohacují smyčce a flétna s lehkou orientální příchutí. V závěru si vyslechneme i vibrafon s příměsí jemných ženských vokálů, tématicky rozhodně nejzajímavější kus. Skladba Stark sází na akci a elektronické perkuse, hlavní téma se rozvíjí v plné parádě, Leverage představuje až tajuplný klid, aby v závěru přišla akční řež, a Mandarinovy tajemné tóny v nadcházející skladbě kombinují temný smutek s lítostí a napětím. Za zmínku ještě stojí nařachaná Battle Finale, která dělá přesně to, co dělat má, a to je vkusné hudební doplnění – The House Party Protocol – bitvy několika desítek obleků se supervojáky + závěrečného souboje hrdiny a padoucha.

Tylerův Iron Man 3 se povedl. Nejen v rámci celé trilogie, kde získává pomyslné první místo, ale i v letošní nabídce orchestrálních soundtracků. Z hudby a vlastně z celého filmu je vidět, že si všichni natáčení užili, a to je dobře především pro fanoušky. Až si tuhle placku půjdete koupit, dávejte pozor, abyste místo Tylerova skvostu nesáhli na písničkovou kompilaci s názvem Hero’s Fall. Ta nejenže nestojí za koupi, nestojí ani za poslech.