Fénix Ibeyi?

Sesterské duo Ibeyi přichází po dvou letech s teprve druhou deskou, i tak na sebe dokázalo upoutat pozornost samotné Adele, která na sociálních sítích projevila náklonnost k nové nahrávce Ash. Lisa-Kaindé a Naomi Díaz nadále zůstávají věrné svému jedinečnému zvuku, odrážejícímu jejich francouzsko-kubánské kořeny. Ty se v jejich hudbě projevují jak v instrumentální složce, kde využívají tradičních perkusí, tak v textech, když zpívají nejen v angličtině, ale také ve španělštině nebo v tradičním nigerijském jazyce Yoruba, z něhož vychází i název skupiny (výraz Ibeyi popisuje jedinečné duchovní pouto mezi dvojčaty).

Album otevírá téměř a capella skladba I Carried This for Years, která už svými prvními tóny balancujícími na hranici nelibozvučnosti strhává posluchače do neobvyklé atmosféry prostupující celou deskou. Plynule navazující Away Away, první singl, vnáší svým textem kapku naděje do nejistoty života, podpořenou hypnotizujícími hlasovými harmoniemi. Oproti debutu Ibeyi působí tato nahrávka díky skladbám jako Valé, Waves či Transmission/Michaleon poněkud klidněji a pozitivněji, nevyhýbá se ale ani tématům politickým a společenským. Druhý singl Deathless popisuje zkušenost s rasistickými předsudky policie a svým mocným a nebojácným postojem připomíná Beyoncé a její Lemonade. Ibeyi zde doprovází jazzový saxofonista Kamasi Washington a gospelový pěvecký sbor, který lze v pozadí slyšet v několika dalších skladbách. Melodramatická No Man Is Big Enough for My Arms pak kombinuje výjimečně silnou skladbu s úryvky promluv bývalé první dámy Michelle Obamy, která upozorňuje na negativní postoj k ženám.

Nejvíce vybočuje další ze singlů Me Voy, ktery je s prvky reaggetonu nejtanečnější skladbou, v jádru si ale zachovává jedinečnou atmosféričnost a na albu tak nepůsobí jako trn v oku. Nejslabším momentem je píseň Numb, která se po energickými perkusemi a harmoniemi nabité When Will I Learn jeví poněkud nudně.

Svým debutem si Ibeyi vybudovali nemalou fanouškovskou základnu, kterou svou novou deskou nezklamali. Nevšedními fascinujícími melodiemi a jazykově ne příliš náročnými, ale procítěnými texty dokáží posluchače provést svou bolestí i radostí. Po oplakání ztráty (na prvním albu) vstupují sestry do odvážnější éry, konfrontující přítomnost a nabírající sílu pro boj za budoucnost.