Články / Sloupky/Blogy

Fluidní moc nemoci a nemoc moci v pražském DOXu

Fluidní moc nemoci a nemoc moci v pražském DOXu

Ivana Beranová | Články / Sloupky/Blogy | 22.12.2022

V pražském DOXu se v druhé polovině tohoto roku konala výstava s bivalentním názvem (Ne)Moc, ke které byl vydán katalog pod stejnojmenným názvem. V něm jsou představena díla autorů spadajících do kategorie art brut v kombinaci s pracemi tvůrců s akademickým vzděláním. Celkově se jedná o prezentaci děl čtyřicítky výtvarníků a společného konceptu čtveřice kurátorů. Kromě osmi základních částí, které se věnují moci a nemoci z různých úhlů pohledu, je katalog také opatřen dvěma doprovodnými texty autorů, kteří se profesionálně zabývají literární činností. Nechybí přiléhavé citáty známých osobností.

O čem ale výstava a návazně i katalog vlastně pojednávají? Autoři děl společně s kurátory zkoumají fenomény, které se váží k pojmu moci. Zkoumají nemocnou moc. To, jak se moc snaží opevňovat vnějšími zbraněmi a jak se vnější bezmoc může obrátit v moc vnitřní, mnohdy na tvůrčím poli, a to až do té míry, že si vykonavatel tvůrčího aktu vytváří paralelní reality, kterým vládne jako samozvaný demiurg. To, jak se zobrazované a libě vyhlížející atributy mění ve svůj vlastní opak, jak se z nich stávají zlověstné předměty. Zlé hračky. Oba póly dichotomie moc–nemoc tu mají jakousi fluidní povahu, přelévají se jedna v druhou, zkoumají vzájemně hranice toho, kdy se jedna obrátí v druhou, kdy moc začne vykazovat známky nemohoucnosti až nemoci, a naopak kdy se z prostoru naplněného vnější bezmocí, omezením a – mnohdy zdánlivou – stagnací začíná rodit tvůrčí akt, akt projevu moci vnitřní. Který se ovšem opět může zvrátit sám do sebe, v sebeopevňování na vnitřní úrovni až do té míry, že na sebe bere podobu psychické poruchy či nemoci. To vše také v kontextu současné geopolitické situace i celkových společenských změn.

Katalog stojí za pročtení i prohlédnutí. Je v něm spousta zajímavého materiálu k přemýšlení na téma moc a nemoc a jak spolu tyhle dva protipóly vlastně souvisejí. Člověka to přivádí k úvahám typu: „Není snad touha po moci velkým předpokladem k tomu ji vykonávat“? A na druhou stranu při zneužití moci ve vlastní prospěch: „Nemá snad na vrchol vytrčené sobectví a oddělení se od spoluprožívání a soucitu něco společného s psychickými potížemi jako s odvrácenou stranou mince jedné a té samé věci?“

Co tohle jen připomíná? Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá? Jak si kdo ustele, tak si lehne? Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění? Vyberte si.

Info

Terezie Zemánková, Natálie Drtinová, Otto. M. Urban (editoři) - (Ne)Moc (DOX, 2022)
web

foto © Jan Slavík, DOX

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #97: „It's in the wind, whatever it is…“

Michal Pařízek 27.01.2023

Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.

Šejkr #96: New world wide?

Michal Pařízek 13.01.2023

Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2023

Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2023

Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2023

Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2023

Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 01.01.2023

Redakční hlasování nejlepších nahrávek uplynulého roku začíná. Pátou příčku obsadil říční tulák a irští hochštapleři.

Šejkr #95: Zatím dobrý...

Michal Pařízek 30.12.2022

Sváteční dny jsou nějaké rychlejší, nemůžu si pomoct. Zakázal jsem si počítač, tak trochu i telefon, a stejně to pořádně nepomáhá...

Melting Pot emocí

Jiří Přivřel 24.12.2022

Nová jména v Mercury Lounge, bedekr po zdejších record stores, deska Fugazi a jazz v parku. Cestovka.

Stopy Jeana-Michela Basquiata v New Yorku

Jiří Přivřel 18.12.2022

Roli pražského Franze Kafky či vídeňského Gustava Klimta v New Yorku hraje Basquiat. Pár cestopisných poznámek, před cestou do Paříže.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace