Grant Hart zase vyhrál

Grant Hart ke koncepčním albům vždycky tíhl, Zen Arcade od Hüsker Dü nebo Last Days od Pompeii berte jako důkaz. O novince inspirované novelou Paradise Lost Jonathana Miltona mluvil už při své návštěvě v Praze, nyní po téměř třech letech je The Argument na světě. K Miltonovi jako inspiraci přibyl William S. Burroughs a jeho nepublikovaný sci-fi příběh Lost Paradise, s Hartem se svého času dobře znali. The Argument ovšem nejsou žádné literární orgie, ale průbojné rockové album se silnými písněmi a hned několika hity. Grant Hart má obrovský dar skládat a právě nové album je asi jeho vůbec nejsilnějším. Spolu s klasickou Workbook a letošní Silver Age od Boba Moulda patří také k nejlepším počinům po rozpadu Hüsker Dü.

Minulé album Hot Wax nahrál Hart se členy Godspeed You! Black Emperor a Thee Silver Mt. Zion, Argument naopak jen s minimální pomocí několika přátel. Novinka se pyšní svěží uvolněnou atmosférou, přímočaré rockové písně občas dobarvují pro Harta ne úplně obvyklé nástroje jako akordeon nebo varhany. Deska vzdává hold odkazu šedesátých let, trochu podobně jako kompletní tvorba Hüsker Dü. V některých momentech skladby připomenou Davida Bowieho nebo The Kinks, jindy zase The Byrds. Argument je barevnou kolekcí, hity jako Morningstar, Sin nebo Glorious doplňují vypjaté balady (Is the Sky the Limit?) nebo kouzelně psychedelické koláže (Awake, Arise!). Pětasedmdesát minut je na dnešní dobu velká časová plocha, udržet atmosféru a tempo se ovšem povedlo. Grant Hart se rozmáchl, nadechl a vyhrál.