Hluboko, nikoliv depresivně – Leonard Cohen

Leonard Cohen se na You Want It Darker dotýká transcendenta. Deska temná jako její obal je nezastíraným dialogem s Bohem a vyrovnáváním se s odchodem z tohoto světa. Ale to, že je album temné, nemusí nutně znamenat, že je depresivní. Naopak, ve své temnotě je spíše povznášející. Od úvodního chrámového sboru až k tečce v podobě smyčcové verze skladby Treaty přes plačtivé housle v Travelling Light - ze všech skladeb vyzařuje smír, vyrovnanost a světlo, zářící někde tam, kam vidí jen někteří z nás. If you want it darker/ We kill the flame.

Vyrovnávání se s minulostí, vzpomínání na staré lásky, rozlučka se světem? Leonard Cohen je někde jinde, možná už příliš daleko. Nehledí zpět na proběhnuvší dlouhý život, naopak. Suše a s nadhledem konstatuje svou situaci a hledí vpřed, nebilancuje, neoddává se patosu, je smířený, což se promítá i do básnické výpovědi. You Want It Darker je povznesené nad tisíckrát vyřčené obecnosti, Cohen používá jednoduchá slova, snadno uchopitelná, přímočará, ale sytí je komplexními významy. I don’t know the people/ In your picture frame.

O produkci se postaral Cohenův syn Adam, sám oceňovaný písničkář, společně s producentem Patrickem Leonardem. Leonard Cohen i s ohledem na svůj věk moc nezpívá, jeho hlasový projev se blíží melodické recitaci. O to více však vyniknou texty-básně, které pak hudba doprovází, dodává jim atmosféru a umocňuje jejich účinek. Hudební doprovod se pohybuje od křehkého klavíru až k tepající elektronické temnotě, vždy v duchu textu, v naprostém a hladkém souznění. Poslouchat novou desku Leonarda Cohena je zážitek, který dovede hluboce zasáhnout a posluchače náležitě odměnit. Je hlubokým hudebním kusem, který nevídáme tak často. We’re cutting the treasure.

Takže možná konec. Ale konec s úsměvem na rtech, nadhledem a plnou parádou. It’s au revoir.