Iamme / Cermaque v naprosté rovnováze

Písničkářky, písničkáři, dvojice. Tyto dravé prameny, zdravé zdroje sil, poznamenaly letošní rok zatraceně znatelně. Ať z lokací prověřených - již takřka nečekaná sběrná kolekce Oldřicha Janoty nebo podkrovní klenoty Vladimíra Merty -, tak z míst čerstvých. A právě k druhým patří Gravitace, společné album Iamme Candlewick a Cermaquea. 

Střety originálních pohledů na svět ústící v autorská alba nejsou v písničkářském světě ničím zvláštním. Ovšem v případě Iamme (Andrea Čermák Knotková) a Cermaquea (Jakub Čermák) došlo k prolnutí ve vícero vrstvách. Za Gravitací totiž stojí nejen několikaleté setkávání hudební, ale v poslední době i partnerské soužití, rodičovství a především nedávné rozhodnutí přemístit svůj domov po dobu šesti měsíců na cestu napříč Evropou. Stará obytná kára, roční dcerka, nečekané události, setkání a rozhodnutí vše dokumentovat jak po stránce vizuální, tak písňové. A všescelující precizní studiová práce. Živly jsou v rovnováze.

Emocemi a nadšením napěchované písně a zvukové záznamy z cest se dostaly do rukou duší spřízněných a na zdejší hudební scéně směrodatných. Přístup Ondřeje Ježka zaručuje neobroušenost hran a životadárný tep, aranže dlouholetého pokrevního bratra Martina Evžena Kyšperského balancují na hraně nahodilé hravosti svérázného výrostka a do detailu promýšlejícího konstruktéra, Bonusův střet s Vladimírem Mertou je přirozenou známkou písničkářské evoluce a absorpcí toho nejzdařilejšího ze zdejšího folku obdařený Marek Doubrava a Kittchen se svými kulinářskými vůněmi přidávají další odstíny českého písničkářství. Obavy? Přílišná pestrost, tříštění sil jednotlivých osobností, nesoudržná rozevlátost? Kdepak. Gravitace funguje dokonale. Vše je v naprosté rovnováze.

Výsledný písňový zápisník je nejvydařenějším albem obou autorů, a tedy ideální tip na první setkání pro hledajícího posluchače. A shrnutí pro staré známé? Méně exprese a znatelná úspornost a přímočarost v Cermaqueových textech. Někdejší chrlení košatých, obrazotvorných veršů s poetikou mládím rozervaného romantika přešlo v glosy o stavu současného světa a postřehy z každodenního života. V případě Iamme se jedná o desku už oproštěnou od dívčího světa. Opar české hudební alternativy je tentokrát jen velmi lehounký, brány folkových festivalů se mohou zvolna otevírat.