Karel Malich: … prostě se to děje

„Brzo jsem zjistil, poněvadž na nic nejsem, že ta krása je to jediný.“ Tak charakterizoval Karel Malich (1924), vůdčí postava českého sochařství 2. poloviny 20. století, svoji cestu k umění. Oproti ostatním sochařům hraje u Malicha nezastupitelnou roli práce na papíře. A právě na této části jeho tvorby je založena výstava …prostě se to děje.

Kromě grafik, pastelů a sítotisků jsou zde vystaveny též zásadní objekty a reliéfy z 60. let, ale i práce z poslední doby. Na začátku výstavy okamžitě zasáhne exploze barev a jsou to právě pastely, které prozrazují hlavní okruhy Malichova zájmu – krajinu, světlo, proudění energií a kosmické procesy. Již tento výsostně lyrický výčet témat naznačuje, že stojíme před abstraktními díly s filozofickým podtextem.

Univerzální i krajně osobní poselství se zračí v názvech Světlo ve mně (1985) nebo Kosmické (2014). Malich nikdy nebyl typický sochař, jeho drátěné plastiky jsou v podstatě kresby visící v prostoru. Zde jich uvidíte jen pár, přesto dokazují, že linie jak v ploše, tak v prostoru je hlavním prostředkem, díky kterému se mimořádně vnímavý Malich snaží obsáhnout celé universum. Jeho tvorba, jak je vidět v Plzni na tzv. nástěnných plastikách, neztratila nic ze své kvality ani v posledních letech. Přestože Malich tvrdí, že „bejt člověkem je strašnej průser“, výsledný dojem z výstavy říká, že být člověkem je extrémní zábava prostoupená neviditelnými procesy. A ty Malich zachycuje s přesvědčivou silou.