Kdy se vrátí basák s bubeníkem? Bloc Party

Bloc Party se rozpadli!

… a Kele spustil tanečky, Russel drnkal a Gordon dělal randál. Tučný randál.

Bloc Party se vrátili!

… a nikdo to nečekal. Rytmická sekce přestala sedět v koutku, takže pučmidráty vystřídal Alex Newport a napočtvrté fakt metal, byť pro holky. No a co?

Bloc Party se rozpadli…

… a všem to bylo jedno.

Bloc Party se vrátili?

Ne tak docela. Už na Rock for People ’13 zíval zbytek kapely a bubeník Matt se na to pro jistotu vysral úplně. Utřískaná holka chcíplou kapelu nenavoní. Častokrát je potřeba novou desku slyšet před rozhovorem, letos je to naopak, ale výsledek by smrděl stejně. Tohle neospravedlní žádná výmluva. Stepuju v kastrolu kaše, paty seškvařené na uhlí rozžhaveným dnem.

(Dno. To je to správné slovo.)

Pamatuju, jak na praskajícím asfaltu bublaly kaluže potu roztříštěné krokem vpřed, od umečené nostalgie vstříc decibelům. Nevěřil jsem tehdy, nevěřím znovu. Šok z minulé desky Four se nevyrovná letošnímu, jen poslední kapitola skončí zmačkaná v koši. Plýtvání papírem na vlnách prázdnoty. Navnazující singl The Love Within, žaludek na vodě, v kontextu desky jediná věc, ke které se (z)vracet. Na téhle vyčichlé trase zahlédnu pár výpisků (My daddy was a hunter and I am my father's son), než je všechny zapomenu. Nebo si nezapamatuju. Nic víc.

Kdy se vrátí basák s bubeníkem?