Kolonizace postdubstepové scény a Sofa Surfers

Už se zdálo, že rakouští nestoři klubové scény se pomalu chystají k hybernaci ve svém postrockové hájemství, které nám servírovali na posledních třech žánrově ustálených albech: Sofa Surfers, Blindside a Superluminal. Ty se sice pohybovaly vždy nad hranicí běžné hudební produkce a dokázaly vždy uspokojit věrného fanouška pregnantně vystavěnými litaniemi, v nichž střídali hitovou vstřícnost s mathrockovou pedanterií na pozadí existenciálních témat. Avšak překvapit už zásadně nedokázali. Fakt, že se vrhnou střemhlav zpět do vod eklektické elektroniky už by zřejmě nečekal ani sám Godot.

V posledním desetiletí si Sofas vyzkoušeli platformu skupinové tvorby v čele s černošským frontmanem Manim Obeyou (ten zsůstává i na novince) a obletěli svět od Sibiře po Patagonii. Letos se hermeneutický kruh opět uzavřel a Sofa Surfers se vracejí coby producentský tým, s albem lehce upomínajícím na jejich začátky na deskách Cargo či Encounters. Nicméně, jak říkával Hérakleitos z Efesu: „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ Ani oni tak neučinili. V rané fázi své hudební poutě inklinovali více k hiphopovému a dubovému fundamentu, dnes se pro změnu zaměřili spíše na stoicky „rovný“ beat v opozici k hedonistické atmosféře dionýsovských bakchanálií při svitu třpytící se koule.

Aktuální album Scrambles, Anthems and Odysseys se hrdě snaží vyrovnat se současnou hromadnou kolonizací postdubstepové scény a retro oblibou slastného „vrnění“ analogových syntezátorů. S invencí sobě vlastní tak „surfeři“ překonali svůj platónský stín. Na novém opusu jim zdravě sekundují raperka Soulcut E-Phife v úderném shotu Bread and Circuses nebo tanečnice Conny Aitzetmueller v rafinovaném klipu Beyonder Girl. Protřelí Vídeňáci jsou tedy se svým statusem avantgardních projektantů potemnělých vrstev freudovského podvědomí stále mezi námi a ještě chvíli budeme muset jejich „taneček u tyče“ brát vážně.