Kristian Harting jako zaručená náhoda

Málokdy se vám stane, že mimoděk kápnete na album, které vám hned na první dobrou nakazí organismus a vynutí si opakovanou dávku. Track za trackem, bez nutnosti derivace, selekce. Většinou dostanete zaručenej tip nebo jedete ke známým pramenům. Ale náhodná srážka?

Nepřipravený, rovnýma nohama jsem skočil do vln s bójí nazvanou Kristian Harting. Hladina se zavřela, nad hlavou se slila stěna z táhlého, těžkého zvuku elektrické kytary. První track. Akustická kytara a hlas. Hlas vypravěče chvílemi až do falsetu. Soul Collector. Hlas se vrství, znásobuje, sílí, v pravou chvíli opět zatěžkán pevnou stěnou. Následující Feathered Ghosts potvrzuje směr, objevují se různé syntetické plochy. Práce s vokálem je dominantní, ten se klene, táhne i odsekává, nesčetněkrát halen do dozvuků a prostorů (Walk with Thor) tvoří nosnou kostru, udává směr (First Applause). Sem tam má člověk pocit, že mu vše splývá do neprostupné lo-fi mlhy. Možná se i ztratí. Záchytnými body budiž svižnější Balance s křepčícím kytarovým motivem, chroptivě děsivá Float nebo singlová Queen of the Highway s industriálně-elektronickou rytmikou a hřmotnými momenty elektrické kytary. A zas ten nahallovaný zpěv! A pak je tu jeden velmi povedený taneček rozkročený mezi juchající/mátožnou hipí Kalifornií a betonovým germany folk rockem. Sole Dancer.

Chcete pořádně energickou porci nabroušených kytar a protrženou hráz slovních výstřelů a výstřelků? Miřte do jiných vod. Milujete písničkářské desky, z nichž frustrace a obsese cákají v extra silných dávkách? Nezatratili jste Becka v časech Sea Change? Hýčkáte si tmavé Corganovo Adore? Dáváte přednost flanelkovosti lupajících strun a nedohmatů před leskem a bídou radio-friendly soundu? Všepožírající atmosféře a funkčnímu minimalismu před super-egoistickou profi instrumentací? Raději pohanský sever než olivový jih? Cloumá-li s vámi stesk po nedotknutelné hlasové šperkařině Jeffa B., při Kamikaze vám svitne naděje. Chlapík z Kodaně je tu pro vás.

Album Float vám dech zřejmě nevyrazí, na to se v těchhle vodách nehraje. Prostě si zaplavte, žádné vlnobití vás nepohltí. Autor tvrdí, že se snaží pouze komunikovat se světem pomocí písní a hudby. Oficiálně uváděné kořeny beru s rezervou a pokračuji dalším tempem, potvrzuji příjem, čekám na další ucelenou komunikaci a stávám se 333 fanouškem vlnobijce Kristiána na fb.