Marcela Steinbachová (Kruh): Den architektury je karanténní festival

Dvacet let fungování slaví letos spolek Kruh, který se dlouhodobě snaží o propojování oborů a propagaci světa architektury. Letos pořádá desátý ročník festivalu Den architektury, který se stal jednou z největších architektonických akcí v Evropě. O letošní edici nám více prozradila předsedkyně spolku a Architektka roku 2016 Marcela Steinbachová, která se krom vlastního projektování v rámci Ateliéru Skupina již od studií snaží o přibližování světa architektury laické veřejnosti. Festival běží do 7. října, srdečně zveme.

Na první pohled se zdá, že případná opatření proti šíření koronaviru by váš festival ohrozit neměla. Zvažovali jste, zda letošní ročník uspořádat?
Od března si říkáme, že Den architektury je karanténní festival, protože probíhá převážně venku ve skupinách. Nyní pracujeme s několika verzemi toho, jak by mohl festival proběhnout v případě nových omezení. Tím mohou být rezervace na jednotlivé akce tak, abychom naplnili případné kapacity podle nařízení. Festival Film a architektura budeme moci uspořádat v původním rozsahu, a to nejen v Praze, ale v rámci více měst, které jsou do obou festivalů zapojeny po celé republice.

Mezinárodní den architektury jako takový je oficiálně stanoven na první říjnové pondělí. Funguje několikadenní slavnost Dne architektury, jak ji známe u nás, i v zahraničí?
Když jsme před deseti lety hledali termín pro náš festival, našli jsme právě Mezinárodní den architektury, ale přiznám se, že do té doby jsem o něm neslyšela. Co vím, probíhají nějaké konference k tomuto datu, ale že by někdo organizoval celorepublikovou či celostátní akci takového rozsahu jako my zde, o tom nevím, většinou jsou soustředěné pouze na hlavní města. V tomto smyslu je náš Den architektury originální. Několik let také probíhá náš festival i na Slovensku, kde se úspěšně rozrůstá, takže jsme festival obou národů.

Máte v programu bod, na který jste delší dobu cílili?
Každým rokem hledáme různorodé stavby a přístupy. Letos jsme zavedli novou sekci, stavby od jednoho autora. Letos jím je Zdeněk Fránek, který se mj. stal před pár dny Architektem roku. Návštěvníci Dne architektury se tak budou moci podívat do většiny jeho staveb napříč republikou, z čehož mám velkou radost. Na co se já osobně těším, je pražský Autoklub ČR poblíž Václavského náměstí, dílo jednoho z hlavních představitelů české moderní architektury Pavla Janáka. Nebo na stavby Josefa Gočára, kde navíc proběhnou divadelní představení studentů DAMU.

Teď jen jak to vše stihnout... Jak funguje zapojení regionů a menších měst?
Od založení festivalu před deseti lety spolupracujeme s různými spolky, které se věnují osvětě podobně jako Kruh. Je to např. 4AM v Brně, Offcity v Pardubicích nebo spolek Za krásnou Olomouc. Posledních pět let vykopáváme hlavní témata festivalu, ale zároveň jsme otevřeni i aktuálním věcem, které jednotlivá města řeší, ať už jsou to stavby, které nám mizí před očima, inspirativní domy nebo třeba aktuální problémy s klimatem.

Jak se Den architektury změnil za těch deset let?
Festival se neustále proměňuje. Zásadně se od založení rozrostl, a to jak počtem akcí, tak zapojených měst, kterých je nyní kolem stovky. Zároveň proniká i dost zásadně na Slovensko. Specializujeme se na procházky po architektuře, krajině či městě, s architekty, teoretiky, historiky, ale i nadšenci nebo umělci. V průběhu let jsme vytvořili formát Hurá dovnitř!, ve kterém zpřístupňujeme zajímavé domy, posledních pět let s hlavním tématem. Od letoška máme sekci osobností české architektury. Snažíme se propojovat svět architektury i s příbuznými obory, jako jsou tanec, divadlo, věda, ale i hudba. Loni proběhly například procházky po zaniklých rockových klubech.

Kam se půjdete podívat vy? Bude na to během festivalu čas?
Určitě, jako jeden z členů týmu oběhnu část programu v Praze a budu zároveň v záloze, kdyby bylo něco potřeba či za někoho zaskočit. Těším se na Pragerovu kotelnu na Vinohradech nebo na zmiňovaný Autoclub ČR a Slováckou jizbu u Šalounova ateliéru. Také plánuji navštívit většinu filmů, určitě si nenechám ujít ten o inspirativním finském architektovi Alvaru Aaltovi nebo film o Eileen Gray, jejíž interiéry a nábytek se staly ikonami 20. století.

Kolik času vám zbývá na samotné navrhování? Jde to s Kruhem skloubit dohromady?
V září před festivalem se mě na to neptejte, ale jinak se mi to vcelku daří, a to díky týmu spolupracovníků. Rozhodně nechci zůstat jen propagátorkou, ale chci dlouhodobě vytvářet architekturu.