Metoda kakaa a cukru – Young Fathers

Při oznámení názvu nové desky Young Fathers – Cocoa Sugar – to opět vypadalo na problematiku ras a národností. Prostě kakao je tmavé a cukr bílý a je to krásný obrat, který probouzí chuťové buňky a svým způsobem navazuje na název desky předchozí – White Men Are Black Men Too. V rozhovorech však Young Fathers tvrdili, že cukrářská metafora má širší rozměr než „jen“ barvu pleti – album má být o dobrých a špatných stránkách naších duší, o okamžicích naších životů sladkých jako cukr a hořkých jako kakao. A opravdu – je tam mnohem více sebereflexe a méně politiky než dříve.

Young Fathers rovněž uvedli, že tentokrát chtěli vytvořit jednodušší, „lineárnější“ nahrávku, což se jim dle vlastních slov úplně nepodařilo. Rytmy většiny písniček jsou opravdu přímočaré, ale celkově deska není o nic stravitelnější než její předchůdci, spíš naopak. Místy je suchá a trpká jako hořká čokoláda bez cukru, ovšem hudba Young Fathers nikdy nepatřila do škatulky „easy listening“.

I když texty písní je opět složité rozluštit, zdá se, že do Cocoa Sugar experimentátoři z Edinburghu vypustili své osobní démony. Zpovědi o hříších a touhách po uspokojení se tady prolínají se zlověstným šeptáním a exorcistickými křiky, trip hop splývá s R’n’B, křesťanství s africkými rituály. Na jedné straně jsou tady modlitby a přemítaní o lásce jako v písničce Lord a snahy najít světlo ve tmě vlastní duše v Tremolo. Na druhé straně je střídají sarkastické, nervózní, téměř paranoidní skladby jako Wow a Fee Fi, kde čerti našeptávají zaklínadla: „Nice set of knives, give me a slice, I like your flesh, I know what’s best.“ Vydechnout se dá u popovějších Border Girl a In My View, které snad ztvárňují ony pokusy o větší „lineárnost“.

Nová deska je oproti předchozím Dead a White Men Are Black Men Too temnější, ale taky méně šťavnatá, méně ostrá a nekompromisní. Nespoutaná energie vzpoury, která mířila na společenské problémy, nezmizela úplně, ale viditelně klesla. Do určité míry ji vytlačil boj s vnitřními běsy, který je občas úspěšný, jindy ne. Zůstala zručná hra se všemožnými zvuky, ať už vrzajícími elektronickými samply nebo dynamickými vícehlasy, což je neodmyslitelnou součástí tvorby Young Fathers. Cocoa Sugar však chybí síla k tomu, aby nás vytáhla z komfortní zóny a spustila revoluci v našich hlavách. A ten cíl ani nesleduje.