Mikuláš Svoboda (HYB4): Přivézt Sungazer je splněný sen

Hudební produkce Kampusu Hybernská má za sebou mimořádně plodný rok, prozatím přes čtyřicet hudebních eventů. Před létem se rovněž diskutovalo nad udržitelným hudebním průmyslem a jeho budoucností v rámci prvních dvou vydání projektu Sustain: Hudba a udržitelnost. Na podzim se série vrátí a její součástí bude také dvojkoncert americké kapely Sungazer. Ta se do Kampusu vydá už potřetí. Proč, to nám prozrazuje dramaturg Mikuláš Svoboda a přidá toho víc.

V Kampusu působíš tři roky a staráš se o organizaci hudebních akcí. Čím je podle tebe váš prostor specifický?

Hlavně lokací v centru Prahy. V okolí podobné prostory nejsou, nejblíže byla Kasárna a ty teď zůstávají zavřená. Co se týče produkce, jsme specifičtí především tím, že se zaměřujeme na studentskou scénu, což podniky v Praze spíš nedělají.

Jak vybíráte účinkující?

Především podle svých osobních preferencí, fungujeme v týmu se Štěpánem Pařízkem. Ale dbáme na vyváženost, aby dostaly prostor menší studentské kapely, které pak doplňujeme většími jmény. Nemohli by u nás vystupovat třeba Ortel nebo Daniel Landa, tedy cokoliv a kdokoliv, kdo je proti otevřenosti a našim principům.

Na co lidi chodí nejčastěji a nejraději?

O úspěchu rozhoduje třeba i počasí. Praha je přesycená akcemi, takže návštěvnost bývá obecně trochu nízká. Svou roli ale hraje i to, jak je skupina aktivní v propagaci svého koncertu u nás.

Na koho se mají obrátit kapely, které by chtěly v Kampusu vystupovat?

Určitě na nás a na naši produkční Janu, kontakty najdou na webu. Je dobré, když skupiny rovnou pošlou nějaké ukázky svojí tvorby. Oslovuje nás jich hodně a my vybíráme i podle toho, jak se nám líbí na záznamu živého vystoupení.

Důležité je, aby kapely měly svou základnu fanoušků a byly připravené na to, že musí být hodně aktivní v propagaci koncertu. Chodí nám i dvě nabídky denně, valnou většinu musíme odmítat. Děláme šest akcí měsíčně a do toho spadají i skupiny, které vybíráme sami.

Máš nějaké vysněné interprety a interpretky, které bys chtěl vidět v Kampusu?

Chtěl bych pozvat norskou zpěvačku Annu Lenu Bruland, která žije v Berlíně a tvoří pod jménem Eera.

Jak se ti podařilo ulovit Sungazery? Před třemi lety přijeli poprvé a bylo to taky jejich první a jediné vystoupení v Česku.

Upřímně, byl to můj spontánní nápad. Youtubery Adama Neela a Shawna Crowdera, kteří dali kapelu dohromady, jsem dlouhodobě sledoval. Podle jejich videí jsem se učil hrát na různé hudební nástroje, bavilo mě to. No a všiml jsem si, že začali jezdit i po Evropě, tak jsem jim v létě 2022 zkusil napsat. Před Kampusem měli jedno nebo dvě turné, a v tu dobu měli v rámci podzimní sňůry několik volných dní a tak trochu překvapivě se fakt ozvali, že můžou.

Pak už to bylo o práci produkční Jany a ředitelky Emy, že uskutečnily a dotáhly nápad, který se na první pohled zdál docela šílený. Sungazery jsme zvali v době, kdy u nás vystupovaly jen menší pražské kapely, produkční i ředitelka ale byly ochotné do toho risku jít. První koncert jsme začali plánovat a chystat měsíc předem, naštěstí se rychle vyprodal. Ulevilo se nám. Pro mě to byl splněný sen.

Hádám, že Kampus neznali. Co myslíš, že je přesvědčilo?

Jako kapela mají trochu netradiční přístup, všechno si dělají sami. Ačkoliv působí tak, že by mohli být velké hvězdy, a přestože mají své manažery, stejně spoustu věcí stále zařizují sami a sami si to řídí. Jsou to nadšenci.

Na podzim se do Hybernské vrátí už potřetí. Odehrají dva koncerty a v rámci programu Sustain: Hudba a udržitelnost navíc povedou masterclass. Co se jim na Kampusu líbí?

Když nám poslali rider, měli v nich různé podmínky, jako že potřebují pódium určitých rozměrů, což jsme nesplnili. A celkově se náš E.0 Sál zdál být pro tuhle kapelu na hraně, ale když přijeli, byli hrozně nadšení. I proto, že často hrají v Evropě ve velkých sálech, kde je kapacita i tisíc lidí. Na Kampusu si cenili naopak až intimní atmosféry a spojení s publikem. To se tlačilo od dveří až k pódiu.

Mám pocit, že jsme s nimi navázali hezkou spolupráci. Když jsem jim psal potom, co tady byli podruhé, rovnou jsme si říkali, jak vystoupení posunout zase o něco dál. Pro letošek jsme tak vymysleli dva koncerty ve dvou dnech a taky masterclass, což dělali kdysi ve Finsku. Masterclass proběhne 25. října od 15 hodin, vstupenky jsou v prodeji.

Sustain: Hudba a udržitelnost je nová programová linka, na podzim budeme řešit téma budoucnosti hudby ve všech aspektech. Vystoupí i skladatel Ian Mikyska a budou probíhat i další debaty a masterclass na téma AI nebo obecně, kam se hudba může v budoucnu vyvíjet.

Jak ty osobně vnímáš udržitelnost? Jak myslíš, že se v budoucnu projeví v umělecké tvorbě?

Nikdo to nechce slyšet, ale obecně by těch akcí mělo být méně. Zpomalit a dělat méně, ale kvalitních akcí. Přijde mi, že iniciativ vzniká teď hodně i na FAMU, kde studuji, máme třeba zelený kodex pro natáčení filmů. V hudební produkci se hodně řeší udržitelné organizování akcí. Zajímavě se k tématu staví James Baseley, tour manažer Chemical Brothers a Massive Attack, který se účastnil u nás pořádané debaty na téma udržitelné hudební produkce. Vyzdvihoval, že největší položka z hlediska emisí, která je s živou produkcí spojována, je doprava, a to především individuální doprava účastníků na samotnou akci. V městských prostorech zrovna tohle moc řešit nemusíme, ale pokud jde o hudební festival pro několik tisíc lidí, pak by měla být ze strany organizátorů snaha nabídnout návštěvníkům čistší alternativy např. k automobilové dopravě. Jsem rád, že lidi na jeho pozici se nad tím zamýšlí.

Vzpomeneš si na nějaký hodně bizarní požadavek kapel, se kterým ses během působení v Kampusu setkal?

Na festivalech jsou ridery určitě zajímavější než u nás, ale byla tu jedna taková specialitka. Třeba Brighter Days si rádi vymýšlí zajímavou scénu a křest v Kampusu chtěli odehrát v našem sále, ale ne na pódiu, nechtěli být o metr výš než publikum. Museli jsme půjčit úplně jiný zvukový systém a dopadlo to tak, že jsme postavili improvizované pódium na kraji sálu a hráli na šířku. Lidi byli kolem nich, což bylo nakonec skvělý. Ale bylo to dost stresující, řešili jsme to ten den. Hudební web Klubovna tenhle koncert pak zařadil mezi nejhezčí z celého roku.