Články / Recenze

Nadčasový příběh o hrdinovi Mounaikim (My Baby)

Nadčasový příběh o hrdinovi Mounaikim (My Baby)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 07.11.2018

Holandští My Baby překračují stylové i geografické hranice už nějaký ten pátek a nic se v tomto ohledu nemění ani na jejich čtvrté studiovce Mouniaki: By the Bright of Night. Hudba samotná se však desku od desky vyvíjí a My Baby do sebe vstřebávají další a další vlivy, kterými svou hudbu obohacují a zaplňují.

Od postupného opuštění soulových náznaků na debutu se přenesli přes repetitivní kytarové riffy bluesmanů z delty Mississippi (Shamanaid, 2015) a letos jdou ještě hlouběji. Až ke kořenům blues v Africe, k šamanismu, k hudbě, která je naší přirozenou součástí, a tudíž je i nadčasová a široce srozumitelná. Pro My Baby je charakteristický transovní rytmus, který tentokrát dostává lehce modernější parametry (For a Change), jindy je více elektronický (titulní By the Bright of Night), onde se drží v pozadí (Supernatural Aid), jindy je nosným prvkem skladby (Shadow Dancer). My Baby tak mažou jakékoliv žánrové propasti a přímo propojují nenásilně použité prvky world music s dusající (téměř) taneční rytmikou. Ale ono je to vlastně totéž, šamanské tance a dance párty. Jen v klubech jako by se často vytratila mystika, kterou My Baby vrací do hry.

Tahounem My Baby je Cato van Dijck, zpěvačka s výrazným, specificky zbarveným hlasem. Nejvíce jí sedí zasněná vypravěčská poloha spojující dávné s přítomným. V jádru alba stojí nadčasový příběh o hrdinovi Mounaikim a jeho proměně, protagonistou je ale sama hudba. Příběh jako takový se do popředí netlačí, je jen sotva viditelným vláknem, které spojuje hudební universum. Hudba je společný jazyk a My Baby ho ovládají na úrovni rodilých mluvčí.

Info

My Baby – Mouniaki: By the Bright of Night (Prehistoric Rhythm, 2018)
fb kapely

živě:
My Baby (nl)
14. 11. 2018 20:00
Futurum Music Bar, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kořeny i zrcadlo (Protest the Hero)

Štěpán Sukdol 09.07.2020

„My sisters and brothers they hated so bad, To see me go west like someone gone mad.“ Protest the Hero již tradičně reflektují a kritizují současné dění.

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.