NapalBlob uvádí: Hokr

Brněnské vydavatelství Ears & Wind Records mě nepřestává překvapovat a nepochybuji, že i v budoucnu tomu nebude jinak. Překvapen jsem nejen ze slušně provedených nosičů, ale zejména stylovým záběrem. Fido, šéfík firmičky, se nezdráhá šáhnout pro skrytou hodnotu sem a tam. Díky mu za to!

Přesným příkladem správného vydavatelského kroku je právě Hokr, mě doposud skrývaná perla. Podle řečnických úšklebků nejednoho povrchního posluchače v mém blízkém okolí, není co poslouchat, protože „všechno už tu bylo, nic nového není nebo české kapely mě nebaví“. Nepochybně mají svou pravdu, kterou pětka na své novince hbitě vyvrací. Art rock se tu lehounce mísí s repetitivními okamžiky, klávesové nápady potkávají v nenápadných miniaturách klasiku, underground v přímém konfliktu s hudbou pater vyšších. Chcete-li opět můj (nějaký) scestný příměr, pak si dovolím napsat hudební strukturovanost Progres 2, zemitost Aku-Aku, klávesovou vznosnost Precedens. Ač působí sedmero skladeb o stopáži pět až jedenáct minut v zásadě bigbítově, zarputilci ať v sestavě kytaru nehledají. Gro je sestaveno z nápaditých kláves v různých podobách, všudypřítomných saxofonů, preludující baskytary, užitečných bicích, s citem použitých doprovodných zvuků, zajímavých textů podaných výtečným vokálem a dalšími zpěvy, ať již doprovodnými nebo dobarvujícími.

Když k tomu všemu přidám málem strašidelný digipack, nezbývá mi, než nadšeně svolit k dalšímu poslechu.