The National – starý přítel nerezaví

The National jsou jako dlouholeté přátelství. Úsměvné kamarádství, co se s každým rokem a každou další událostí prohlubuje a zároveň obtěžkává strastmi vašich životů. A i když se vy i ten druhý měníte a pomalu vás semílá kolo času, víte, že některé věci se nemění. Ačkoli jsou už úplně jiné.

Takovou dlouhou subtilní proměnou procházejí i The National. Na začátku stál kytarový a syrový debut, na nějž byste v klidu mohli nalepit americkou vlaječku USA approved, alba Sad Songs for Dirty Lovers i Alligator je pak katapultovaly nahoru. Aby taky ne, měly šťávu a mají i dnes. Alligator ukázal kapelu, která umí hity, a následující Boxer ubral, aby se stal mostem k High Violet, desce, která zas určila směr aktuální Trouble Will Find Me.

The National na všech nahrávkách předvedli, že se umí agresivně rozhýbat i melancholicky se zasnít a ztišit, navíc dokázali, že zvolnění a rozvolnění skladeb je adekvátním výrazem. Ano, čekají nás silné rozlety, jako v Terrible Love, to ano. Ale jinak se připravte na potutelnější, neuzavřené a neoposlouchané melodie.

Všechny však potřebují čas. Ne že by se vám neměly líbit už na poprvé, ale mohlo by se stát, že velká náklonnost k High Violet by vás mohla svést k domněnce, že jsou si až příliš podobné. Ovšem jakmile si k nim vybudujete vztah, už je neopustíte. Matt Berninger se rozhodl naservírovat třináct niterných zpovědí plných emocí i duševní prázdnoty, zlosti a obav. Postupně prorostou do podvědomí a najednou zjistíte, že se vám v nestřežených okamžicích prohání hlavou. Zamilujete se do nich jako Matt do Jennifer ve Fireproof a stejně tak od každé utečete, přestože to bolí.

Trouble Will Find Me je plná křehkých, ale zároveň pevných a semknutých linek. Texty (jak je u National zvykem) jsou upovídané a přitom plynou jako příběh, hrají prim. Nástroje se místy až s drásavou nelibostí drží vzadu a tajně se vplétají do veršů, budují atmosféru zezdola. Slova nepíše třesoucí se ruka, zpěv ubíhá, jako když dostanete vnuknutí a tužka se rozletí po papíře a není k zadržení.

Písně se rozpadají v tónech klavíru a vzápětí mohutní a rostou v kytarách. Rozkvétají pod otevřeným nebem smutku. Nejlépe tuhle těžko uchopitelnou ambivalenci vystihl sám Matt v Don’t Swallow the Cap: „And if you want/ to see me cry/ play Let it be/ or Nevermind.“

Tahle banda pozvolna stárne s námi a každá jejich deska je milníkem na naší společné cestě. I když jste se už dávno přesunuli jinam, zničehonic se objeví se svou neutišitelnou melancholií. Jejich šestý zápis Trouble Will Find Me vám přes slušnou stopáž kolem padesáti minut uteče jako večer strávený ve skvělé společnosti. The National urazili dlouho cestu a vůbec se nezměnili. A přitom jsou docela jiní. A vy je budete mít pořád stejně rádi.