Nejasné osudy (Vybledlá krajina s kopci)

Vybledlá krajina s kopci je prvním literárním dílem držitele Nobelovy ceny za literaturu Kazua Ishigura. Původem japonský spisovatel se jako dítě přestěhoval s rodiči do Velké Británie a ve své tvorbě opakovaně upozorňuje na styčné body obou kultur, které vidí především v odtažitosti a lpění na „dobrých mravech“, ať už si pod nimi obě země představují cokoliv.

Přestože jde o autorovu prvotinu, je román po literární stránce vybroušen takřka k dokonalosti. Ishiguro má velmi jemný a precizní styl, každé slovo má v textu své přesné místo. Svoje prózy halí do tajemného a všudypřítomného oparu, stejného jako proslulé britské mlhy nad vřesovišti. Na rozdíl od nich se pod ním ale neskrývá pevná zem, nýbrž nejasné osudy a pečlivě skrývaná tajemství protagonistů.

Děj knihy se odehrává v 70. letech minulého století. Hlavní hrdinka Ecuko vypráví o životě v Japonsku, který vedla před tím, než se přestěhovala do Velké Británie. Ishiguro využívá konceptu nespolehlivého vypravěče a čtenáři tak postupně dochází, že ne všechno, co Ecuko říká, musí být nutně pravda, a nakonec ani není jasné, co doopravdy prožila a jaké zážitky přisoudila jiným postavám ve svém vyprávění.

V knize se prolínají dvě roviny – minulost a současnost, které je věnováno o něco méně prostoru. Ecuko v Británii má dvě dcery, každou zřejmě s jiným otcem. Jedna se za nejasných okolností oběsila a druhá žije v Londýně. Manžel Ecuko, Brit, je již po smrti, přičemž není jasné, jak zemřel, kdy ho potkala a vlastně o něm nevíme prakticky nic. Ecuko v Japonsku odpočítává týdny do porodu prvního dítěte. Žije s odtažitým manželem v malém bytě v poválečném Nagasaki. Atomovou bombu vypravěčka několikrát zmiňuje, do určité míry tato událost ovlivnila její život – ale jak moc, to se nedozvíme. Ecuko se stýká s přítelkyní, která bydlí kousek od ní v nuzné chýši s desetiletou dcerou. Hlavní hrdinka toho o ní moc neví, ale z nějakého důvodu ji pořád navštěvuje, a to až do chvíle, kdy se ona žena rozhodne odjet se svým „americkým přítelem“ z Japonska za lepším životem…

Kniha je plná náznaků a nedovyprávěných situací. Schází katarze, děj se nakonec postupně vytratí a rozuzlení se nekoná. Místo něj nabízí autor pečlivě vystavěný příběh spletený z tisíce drobných vlákének, křehkých jak pavučinka, z nichž každé má v konečném vzoru svou jasnou úlohu. Vybledlá krajina s kopci se čte snadno a rychle, je jednodušší a přístupnější než Pohřbený obr, kolem kterého byl v tuzemsku nedávno boom. V téže době, kdy kniha vyšla v českém překladu, totiž Ishiguro obdržel Nobelovu cenu za literaturu.