Němá tajemství (Tomáše Mašína)

„Ještě salát, mami?“ U zvěrolékaře Martina (Marián Mitaš) propukne po vážném úrazu afázie. Ztrácí tak nejen volnost pohybu, ale i komunikace s okolím. Ani s vypětím všech sil není s to vypotit jedinou větu, z mluveného slova se pro něj stávají shluky slabik, které není schopen dešifrovat. Fatální diagnóza pochopitelně nezmění život pouze jemu, ale i lidem v jeho okolí. U Martinova lůžka se střídají odhodlaná matka (Milena Steinmasslová) s realisticky uvažující manželkou (Jana Plodková), trochu nečekaně se k nim přidává i majitelka koně, který Martina pokopal (Magdaléna Borová). Tři ženy, které spojil jeden muž.

Jejich vynucené soužití vede k nečekaným odhalením i inventuře starých křivd. Na přetřes přirozeně přicházejí témata jako nevěra, neplodnost i bolestná revize vztahu snacha versus tchýně. Scénář Alice Nellis umně brousí hranu mezi psychologickým dramatem a konverzační „vztahovkou“. Zejména díky hereckým výkonům a výborně napsaným dialogům se filmu dlouho daří vyprávět výsostně lidský příběh o ztrátě falešných iluzí a zápasech, které podstupujeme, i když víme, že v nich nemůžeme zvítězit.

O to víc zamrzí, že linie s policejním vyšetřováním působí neohrabaně a dvojice kriminalistů v podání Jana Révaie a Igora Chmely vypadá, jakoby do filmu zabloudila z druhořadé komedie Jiřího Vejdělka. K tomu se snímek pokouší zkratkovitě filozofovat nad otázkou eutanázie, otevírá téma doživotní viny i přijetí odpovědnosti za životy druhých. Zejména ve druhé polovině stopáže tak příběh atrofuje v dysfunkční žánrový slepenec, který nezachrání ani řemeslně čistá režie Tomáše Mašína.